Když se sedmnáctiletá Lena pokusí o sebevraždu, nikdo v jejím okolí nechápe, co ji k tomu mohlo vést. Nikoho totiž nenapadne, že by jí mohl ublížit sympatický profesor matematiky, který ji chodil doučovat. „Podle posledních výzkumů je v Čechách znásilněna každá desátá žena. To znamená, že každý z nás zná někoho, komu se to stalo. Kolik z nás o tom však ví?“ táže se devětadvacetiletá režisérka Tereza Nvotová. Také producenti Miloš Lochman a Peter Badač ve své explikaci nabízejí statistická data: „Ročně jsou v Evropské unii znásilněny miliony žen, ale pouze 13 % z nich to nahlásí. Náš film vznikl, aby pomohl o tomto problému rozdmýchat diskusi.“
  |
RECENZE: Ve Zkoušce dospělosti nic není zadarmo |
Ze zmíněného záměru vyplývá jistá modelovost předvedeného případu – zejména matematikář Robo je vylíčen až s přehnanou snahou ukázat „typicky netypického“ násilníka. Portrét samotné hlavní hrdinky je ovšem vykreslen věrohodně, na čemž má zásluhu i herečka Dominika Morávková. Režisérce se podařilo s velkou přesvědčivostí představit brutalitu, s níž traumatická zkušenost naprosto rozvrátí život mladé ženy – a to také proto, že Lena nenajde oporu ve svém okolí, respektive že nemá ani odvahu takovou oporu hledat.
Poměrně neotřele jsou zpracovány pasáže z psychiatrické léčebny, kam se Lena po pokusu o sebevraždu dostane. Mizerně řízená a dysfunkční skupinová terapie Leně nepřináší uzdravení, ale jen další zranění a pocit vyděděnosti; na autenticitě těchto scén má nesporný podíl angažmá neherců – mladých lidí z diagnostických ústavů, dětských domovů a psychiatrických léčeben.
Špína střídá silné momenty s poněkud nucenými výjevy; v celkovém dojmu nicméně vítězí poctivost, s níž jde za svým tématem.
Špína ČR, SR 2017 Režie: Tereza Nvotová Scénář: Barbora Námerová Hrají: Dominika Morávková, Anna Rakovská, Anna Šišková, Róbert Jakab ad. Premiéra 20. 4. |
