Neděle 26. ledna 2020svátek má Zora 0 °C zataženo Předplatné LN
23. září 2018 18:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

RECENZE: Temný karneval Raye Bradburyho. Vrať se domu a přines svět s sebou

Ray Bradbury na vrcholu slávy. Cesta k ní začala právě povídkami ze 40. let. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ray Bradbury na vrcholu slávy. Cesta k ní začala právě povídkami ze 40. let. | foto: THE BRADBURY CENTER

PRAHA V pražském Plusu vydali Temný karneval, povídkovou prvotinu Raye Bradburyho (1920–2012), klasika americké literatury, spojovaného především s dystopií 451 stupňů Fahrenheita.

Originál Bradburyho prvotiny je sice z roku 1947, ale těch jedenasedmdesát let textům překvapivě neubralo vůbec nic na kvalitě. Naopak: jako by teprve v dnešní době dozrály a vydaly ze sebe maximum.

Pětadvacet povídek, které vznikaly v posledních letech druhé světové války a v prvních letech po ní (a z nichž některé byly v češtině opakovaně publikovány časopisecky i knižně), je sice napsáno v oblíbeném žánru hororu, nebo přesněji hororově laděné psychologické prózy s (vědecko)fantastickými prvky – ale o upíry, oživlé mrtvoly, psychopaty a monstra, potažmo nějaké paranormální jevy tady moc nejde. Témata jsou tu jakoby v druhém plánu. Primární je způsob, jakým Bradbury s vybranými tématy pracuje. Jeho magické vidění, jeho psychologické strategie a samozřejmě jeho řemeslná zručnost, vysoká výrazová kultura, kterou české překlady nejen plně podržely, ale v některých bodech možná ještě trochu povýšily.

Bradbury každou povídku uvádí krátkým slovem, komentářem z odstupu, zvenčí. Nedává přitom klíč, jen poukazuje na souvislosti, na podněty z reálného života, které mu v jistý čas vytanuly na mysli a nešly zahnat, dokud se z nich nevypsal.

To dává textům lehce obsedantní, neurotický charakter. A posouvá je povahově od prózy směrem k básni, k řečenému magickému vidění, které je vlastní dítěti – k symbolickým fantaziím, které zatím nepodlehly kulturní, společenské, obecně civilizační stereotypizaci a rozumovému umrtvení. Fantaziím, které berou svět jako nekonečnou projekční plochu, kde je všechno možné. Kde život není opakem smrti, kde venku je zároveň uvnitř, kde přání má sílu pohnout masivem reality.

Náčelník Beatty (Michael Shannon) a Guy Montag (Michael B. Jordan). Snímek 451°...
Náčelník Beatty (Michael Shannon) je pořádným záporákem. Snímek 451°...

Smrt jako možnost

Běžné, očekávatelné vztahové rovnice u Bradburyho neplatí. Jistoty jsou u něj znejisťovány, linearita dějové linie narušována; ve vyprávění se mění měřítka, střídají úhly pohledu. Hrůza se tu nerodí přímo, jako například u Lovecrafta a koneckonců i Poea, proniká do příběhu v metaforách, obrazech, skrze básnickou symbolizaci. A vytváří intenzivní, neodbytnou atmosféru. Někdy strhne čtenáře jediná věta. Jako třeba v povídce Emisar, kde vystupuje malý kluk, připoutaný dlouhodobě na lůžko: „Pse, vrať se domů a přines svět s sebou.“ A pes-vyslanec, prodloužená ruka, přivede na návštěvu vše, k čemu se klukovská představivost upíná – jedno, zdali je to rosa na stéblech trávy nebo předčasně zemřelý milovaný objekt.

Bradburyho realita je vlastně jen kousek posunutá, pootočená směrem k tomu, co by se mohlo stát: šílený vítr jako vrah; muž s „jinými“ vnitřnostmi; žnec, který kosí nekonečné pole, kde každý klas je lidským životem; žena, která se rozhodne neumřít. Tematickým svorníkem je nakonec právě smrt. Většina povídek s ní pracuje nebo se jí aspoň dotkne. Je to ovšem smrt romantická, pohádková – smrt jako možnost, jako otevřené dveře.

Všechno je nakonec v Bradburyho prvotině takové: Nic nekončí, vše je stále v pohybu. Přítomnost je bod mezi minulým a budoucím. A je z něj vidět všemi směry, do všech stran. Rovněž k Bradburyho dalšímu, bohatému dílu. Navzdory faktu, že hororové fikci už autor v následujících dekádách neholdoval. Temným karnevalem k tomu řekl za sebe vše.

Ray Bradbury: Temný karneval

Překlad Petr Caha a další

Praha, Plus 2018, 344 s.

Premium

Cítím hořkost. Bývalý šéf mordparty poprvé promluvil o svém odchodu

Nejznámější český kriminalista Josef Mareš sloužil u policie téměř třicet let,... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Nejznámější český kriminalista Josef Mareš sloužil u policie téměř třicet let, stál za objasněním řady vražd a...

Premium

Zalepili matce prsa, aby nemohla kojit. Při příbězích z Osvětimi pláče i průvodce

Průvodce Lukáš Lev | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Lukáš Lev provází v koncentračních táborech a popisuje nacistická zvěrstva. Jeho babička si však stála za tím, že za...

Premium

Hořký čaj? Nesmysl! Pediatr v knize vyvrací mýty o domácím léčení dětí

Dětský lékař z Hradce Králové Ladislav Hanousek. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Hradecký dětský lékař Ladislav Hanousek vydal knihu Maminko, není mi dobře, která má rodičům pomoci s léčbou i výchovou...

Nejlepší příběhy píše sám život. Tyto deníčky u vás v loňském roce zabodovaly
Nejlepší příběhy píše sám život. Tyto deníčky u vás v loňském roce zabodovaly

Deníčky jsou již neodmyslitelnou součástí eMimina. Z každého měsíce roku 2019 jsme vybrali jeden z mnoha příběhů, který vás chytl za srdce.