16. prosince 2017 8:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

RECENZE: Thelma. Film, který vás přiměje bát se dospívajících dívek

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Něco se děje. V nitru studentky Thelmy propukají zmatky, s nimiž si neporadí... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Něco se děje. V nitru studentky Thelmy propukají zmatky, s nimiž si neporadí... | foto: AEROFILMS

Norský artový thriller Thelma jde bojovat o Oscara s pomocí sil, na něž jsou krátké všechny zábrany.

Když tatínek na lovecké vycházce zcela vážně zvažuje, zda nemá zastřelit svou roztomilou šestiletou holčičku, nebude to asi jen proto, že je dítě blíž než srnka. Nepochybně tu visí ve vzduchu něco velmi temného... Tak začíná snímek, který se za Norsko uchází o Oscara pro nejlepší zahraniční film a právě vstoupil do české distribuce. Jeho třiačtyřicetiletý režisér Joachim Trier zatím není tolik proslulý ani radikální jako jeho dánský jmenovec, ale na mezinárodní scéně už se také prosadil – naposledy snímkem Hlasitější než bomby z roku 2015, který byl uveden v hlavní soutěži festivalu v Cannes.

Ve filmu Thelma se po krátkém prologu setkáváme s titulní hrdinkou v době, kdy opouští rodný dům a začíná studovat na vysoké škole v Oslu. Rodiče jí tam platí malý byt a Thelma má zdánlivou svobodu, ve skutečnosti však stále zůstává pod rodičovskou kontrolou. A to především díky silně vštípené náboženské morálce, která jí například nedovoluje pít alkohol. I když se může Thelma s otcem (lékařem) otevřeně bavit téměř o čemkoliv, jsou věci, o nichž není přípustné pochybovat. Pobyt mezi svobodomyslnými vrstevníky i vlastní kritické uvažování ovšem Thelmu brzy nahlodá a úplné zmatení v její mysli pak nastane, když jí začne projevovat přízeň atraktivní spolužačka Anja. Morální zábrany se dostávají do extrémního konfliktu s probuzenou touhou au Thelmy propukají příležitostné záchvaty podobné epilepsii. Postupně vychází najevo, že potlačovaná síla je mocnější a děsivější, než by kdo čekal.

Někdo to rád syrovější

V lecčem se Thelma podobá loňskému hororu Raw mladé francouzské režisérky Julie Ducournauové – tam se ve studentce probudila netušená touha po lidském mase, před kterou se jí rodiče také marně snažili uchránit. Oba snímky inteligentně využívají hororový či thrillerový žánr k průzkumu podobných témat. V dospívajících lidech se nemusí vzedmout zrovna kanibalské choutky nebo čarodějná moc, aby jejich problémy stály za pozornost – nicméně v hororovém provedení se ta pozornost získá mnohem účinněji.

Film Raw byl ovšem ve své stylizaci ještě o dost radikálnější a akcentoval vyhrocenou tělesnost. Thelma se v místy až snovém ladění zaměřuje na nitro hrdinky, jejíž touha po svobodě se manifestuje lesbickým vzplanutím – a dlouho se tu rozehrává právě toto podstatné téma Trierova snímku, tedy vývoj milostné fascinace, která svou plachou nositelku (v přesvědčivém podání Eili Harboeové) naplňuje a zároveň ničí, protože je v příkrém rozporu se vštípenými hodnotami as očekáváním rodiny. Tahle nejméně okázale hororová součást snímku je na něm také to nejpovedenější. Žánr totiž nakonec svého tvůrce dovede do poněkud slepé uličky a předchozí psychologické předivo je rozmetáno ve prospěch schematické strašidelné hříčky. Thelma naplní oblíbenou představu evropského severu jako území, kde musí být křesťanství zvlášť přísné, aby ovládlo pradávné temné síly. Ukáže se, že „zlo“ si nejspíš opravdu zaslouží být drženo pod kontrolou všemi prostředky – byť lze vidět také náznak, že jde o sílu, která by se dala využít iv dobrém.

Trierova výpověď tedy sice naráží na jisté limity, i tak ale poskytla svému tvůrci dost prostoru k působivému vyprávění v přesně tak dlouhých záběrech a chladných barvách, jaké od severského filmaře očekáváme.

Thelma

Norsko 2017

Režie: Joachim Trier

Hrají: Eili Harboeová, Kaya Wilkinsová ad.

Premiéra 14. 12

  • 1Diskuse


Marcel Kabát

Autor

Marcel Kabátmarcel.kabat@lidovky.czČlánky


Najdete na Lidovky.cz