5. října 2018 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

RECENZE: Toman. Šéf zahraniční rozvědky v tom uměl chodit

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Jiří Macháček jako Toman. Snímek Toman (2018) Režie: Ondřej Trojan. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jiří Macháček jako Toman. Snímek Toman (2018) Režie: Ondřej Trojan. | foto: Falcon

PRAHA Prostřednictvím osudu pozoruhodné a přitom málo známé historické postavy přibližuje film Toman kritické období českých dějin, kdy nacistickou okupaci vystřídal těžko zadržitelný nástup komunistické totality.

Titulní hrdina nového snímku se tak vlastně ani nejmenoval: narodil se na východním Slovensku s příjmením Goldberger. Patřil ke špičkám komunistického aparátu ve fázi poválečného uchvacování moci. Komunistickou stranu zásoboval zpravodajskými informacemi i penězi z nelegálních, ale odpovědnými osobami posvěcených kšeftů v zahraničí. Nezapomínal se přitom bohatě postarat o své vlastní materiální zajištění. A už počátkem roku 1948 se stal jednou z prvních obětí komunistů z jejich vlastních řad.

V Izraeli je ctěn za to, jak přispěl k poválečnému přesídlení stovek tisíc evropských Židů do Palestiny i k vyzbrojení izraelské armády. V československých dějinách po něm ale zůstala daleko spíše nezpochybnitelná spoluvina za komunistický puč a za nastartování mechanismů totalitního teroru.

Příběh, který si vystačí?

Režisér Ondřej Trojan vsadil na to, že Tomanův osud je dostatečně výmluvný sám o sobě a není potřeba jej nijak přibarvovat ani příliš dramaticky dotvářet, aby zanechal dostatečně hluboký dojem. Po krkolomně efektním Masarykovi a naivně polopatické Miladě je tu, dá se říci, že konečně, snímek, který se snaží věrně pracovat s doložitelnými historickými fakty, a přece (ba právě proto) v sobě nese napětí skutečného politického thrilleru.

Tomanův příběh se tu také nevypráví izolovaně od osudů celé poválečné politické elity (to by ostatně ani nešlo), a tak je film zároveň pokusem o celkovou rekonstrukci dobové atmosféry a způsobu uvažování těch, kdo se drali k moci, i těch, kdo jim ještě stáli v cestě. Takřka mimochodem, ale velmi působivě je v Tomanovi předveden případ Jana Masaryka – Roman Luknár jej přesvědčivě sehrál jako muže setrvale překvapovaného tím, co proti němu vyvstává, jací šíbři se stali jeho novými spoluhráči a protihráči na politické scéně.

Komunistická parta v čele s Rudolfem Slánským (Stanislav Majer) zase věrohodně, bez přehánění, na základě skutečných příběhů a činů vyjevuje svou gangsterskou podstatu – podobného účinku dosáhl před časem Robert Sedláček vČeském století, k jehož metodě nemá Toman v některých ohledech daleko.

Snaha o historicky věrný přístup má ovšem i svůj rub. Ten se asi nejnázorněji vyjevuje v informativních popiskách k novým postavám, které na plátně vyskakují až do samotného závěru a navzdory relativní užitečnosti přece jen navozují až příliš „edukativní“ dojem.

Samotný příběh Zdeňka Tomana a jeho ženy Pesly fascinuje svou podivuhodností, vidíme jej ale stále spíše „zvenčí“, postavy nás k sobě doopravdy nepustí. Jiří Macháček jako Zdeněk Toman odvádí solidní výkon, v předestřených situacích je věrohodný, přesto si lze tuto postavu představit i v podstatně sugestivnějším provedení, které by třeba odhalilo její vnitřní běsy, aniž by se přitom ještě muselo dostat do rozporu s fakty.

Totéž platí pro konvenční způsob filmového vyprávění, který Ondřej Trojan zvolil. Konzervativní podání neuráží, ba ani nenudí (téměř dvě a půl hodiny uplynou až překvapivě svižně), ale eskapády hlavního hrdiny si přímo říkají o větší odvahu při jejich prezentaci – opět bez nutnosti nějak zásadně manipulovat se skutečností.

Svůj zásadní účel nicméně Toman plní: diváci, kteří toho o hlavním hrdinovi a jeho době dosud mnoho nevěděli, na něj určitě hned tak nezapomenou.

TOMAN

Režie: Ondřej Trojan

Hrají: Jiří Macháček, Kateřina Winterová, Stanislav Majer ad.

Premiéra 4. 10.

KDO BYL ZDENĚK TOMAN

■ Narodil se v roce 1909 ve slovenských Sobrancích. Jeho původní jméno znělo Asher Zelig Goldberger či Zoltán Goldberger.

■ Absolvoval práva na Karlově univerzitě v Praze. Během studií vstoupil do komunistické strany a také si změnil jméno.

■ Před počátkem druhé světové války emigroval do Velké Británie, později pracoval pro exilovou vládu.

■ Po osvobození Československa se stal faktickým zakladatelem a šéfem zahraniční rozvědky.

■ Aktivně (nikoli ovšem nezištně) pomáhal prosadit možnost odchodu východoevropských Židů na Západ a do Palestiny.

■ Významnou polooficiální součástí jeho práce bylo obstarávání financí pro činnost komunistické strany. Tomanovy obchody v zahraničí se však zároveň staly záminkou k jeho zatčení a obvinění ze šmeliny na jaře roku 1948.

■ Podařilo se mu utéct z vazební věznice na Karlově náměstí a poté uprchnout na Západ. Jeho manželka Pesla Tomanová ale po jeho zatčení spáchala sebevraždu a jejich malý syn byl dán k adopci.

■ V roce 1949 byl Toman v nepřítomnosti odsouzen k smrti. Zemřel v roce 1997 v Mexiku, pohřben je v Kalifornii.

  • 1Diskuse


Marcel Kabát

Autor

Marcel Kabátmarcel.kabat@lidovky.czČlánky