16. listopadu 2018 18:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

RECENZE: Výstava pravda vítězí(vá)! Pravda sice opravdu vítězí, ale ne vždycky

Umění ve službách revoluce. Amazonka na barikádě na Malém rynečku – kolorovaná... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Umění ve službách revoluce. Amazonka na barikádě na Malém rynečku – kolorovaná... | foto: REPRO NÁRODNÍ GALERIE

PRAHA Národní galerie přispěla k oslavám 100. výročí založení Československa pečlivě připravenou výstavou Pravda vítězí(vá)!, která pojednává o naší státnosti v širších souvislostech.

Výstava se vrací daleko do historie a přibližuje většinou na grafických listech z různých dob důležité události našich dějin, ať už jde o války, bitvy, nebo portréty panovníků. Zároveň cituje dobové texty, které se k rozmanitým událostem, situacím a osobnostem vyjadřují.

Můžeme si tak v uměleckém ztvárnění připomenout zlomové okamžiky, ve kterých se rozhodovalo o osudech naší země. Také si tu uvědomíme, jak se v průběhu času mnohdy dost zásadně proměňovalo chápání některých historických událostí a jak je dnes vnímáme úplně jinak než kdysi. Výstava je odborně dobře připravená, má svou jasnou logickou stavbu, přináší zajímavý výběr grafických listů a kreseb. A také ukazuje, že se dějinné zvraty dají vyjádřit dramaticky, ale také s ironií a humorem.

Oblíbené lepty a mědirytiny z korunovace

Setkáme se tu s portréty vládců, kteří jsou zobrazeni alegorickou formou jako představitelé říše, jako vítězové nad nepřáteli nebo při práci či v rodinném kruhu. Je tu vystavena například historicky zajímavá a umělecky pozoruhodná série leptů a mědirytin Kašpara Plutha, která zachycuje korunovační průvod Leopolda II. Ten se nechal korunovat českým králem a triumfálně za účasti tisíců lidí projížděl Prahou od Hybernského přes Staroměstské a Malostranské náměstí až na Pražský hrad.

Jsou tu i grafické listy znázorňující korunovaci Ferdinanda V. ve Vladislavském sále, kde císařský pár pořádal hostinu. Další část výstavy je věnována českým patronům, kteří měli zemi chránit před válkami, hladem a morem.

Od 17. století k velké válce

V expozici jsou i skvosty světové grafiky, k nimž nesporně patří umělecky nesmírně moderní Goyův cyklus Hrůzy války, který na rozdíl od mnoha dalších grafiků dokázal vystihnout válečné utrpení v celé jeho nesmyslnosti i zoufalství všech zúčastněných. Francisco Goya dokázal ve svých cyklech jako málokdo vyjádřit pocity jednoduchou zkratkou a přesně vyjádřeným gestem.

Expozice směřuje od 17. století až k první světové válce, kdy museli narukovat i někteří významní čeští umělci, jako byl například sochař Otto Gutfreund nebo malíř Bohumil Kubišta. Tématem války se zabýval i další známý sochař Jan Štursa, ale také Tavík František Šimon, český malíř spjatý s Paříží, nebo německý malíř a grafik Emil Orlik, který je také v Grafické sbírce Národní galerie velmi dobře zastoupen.

Výstava se vrací i k drsné politické satiře slavného francouzského malíře a grafika Honorého Daumiera, který své aktuální a zároveň nadčasové, politicky laděné litografie vytvářel pro noviny a časopisy. Z dalších známých autorů jsou tu zastoupeni Josef Váchal, Mikoláš Aleš, Josef Lada, Emil Filla nebo karikaturista Zdeněk Kratochvíl.

Nevhodný prostor

Prohlídka výstavy si žádá delší čas, aby divák mohl zaznamenat různé jemnosti a přemýšlet o historických vztazích, aby si stačil všimnout někdy značně složité symboliky, kterou umělci užívali. V každém případě by jí ale slušel zcela jiný prostor, který by byl rozdělen do komornějších sálů, aby jednotlivé významové okruhy dostatečně vyzněly. Takřka nekonečně dlouhá, spoře osvětlená chodba a celkem nenápadité a rozpačité architektonické řešení její koncepci nijak nesvědčí.

PRAVDA VÍTĚZÍ(VÁ)!

Obrazy nejen z českých dějin

Kurátorka: Markéta Dlábková

Národní galerie v Praze, Veletržní palác, do 3. 2. 2019

Jiří Machalický, historik umění

Najdete na Lidovky.cz