RECENZE: Zakladatel představuje svou církev rychlého občerstvení

Obchodní cestující Raymond „Ray“ Kroc se až do svých dvaapadesáti let protloukal Amerikou všelijak: prodával skládací stolky nebo mixéry na mléčné koktejly. V roce 1954 jej ovšem uchvátila provozovna rychlého občerstvení, kterou v Kalifornii provozovali bratři Richard a Maurice McDonaldové. Jejich koncept maximální efektivity práce a vyladěná jednoduchá receptura se staly jeho novým artiklem. Ve spolupráci s bratry – a posléze už bez nich – vybudoval síť franšízových poboček, která z něj udělala boháče a změnila nejen Ameriku, ale celý svět.

Filmové premiéry: poslední útok proti nemrtvým i barevná láska umělců

Šedesátiletý režisér John Lee Hancock má životopisné snímky v oblibě, naposledy představil divákům spisovatelku P. L. Traversovou, autorku Mary Poppinsové, ve snímku Zachraňte pana Bankse (2013). I ve filmu Zakladatel dostal k dispozici pozoruhodnou postavu – muže s neobyčejnou vůlí a vizí, a zároveň se zřetelným deficitem v oblasti gentlemanství a férovosti. Pro české publikum je bezpochyby zajímavý fakt, že Ray Kroc (čti „Krok“) se narodil v rodině českého emigranta Aloise Kroce, který pocházel ze Stupna nedaleko Plzně. Ve filmu se o této skutečnosti sice nemluví (s výjimkou Krocovy úvahy, že jeho jméno zní příliš slovansky na to, aby mohlo být v byznysu úspěšné), ale znát ji nezaškodí. Ze slavných českých typů se filmový Ray Kroc nejvíc podobá vemlouvavému Vocílkovi z Tylova Švandy dudáka: světem protřelý chytrák, který využije talent jiných lidí a nakonec s nimi bez lítosti zamete.

Hancockův film se nezabývá obligátními etickými či zdravotními otázkami, které s sebou nese fenomén „mcdonaldizace“ světa, neřeší, zda je fast food dobro, či zlo. Vypráví o podnikatelském nápadu, který zafungoval – přičemž myslet si o jeho podstatě může každý, co chce. Když Ray poprvé vidí šťastné konzumenty u stánku bratří McDonaldových, jsou to záběry jako z reklamního spotu: samozřejmě mají být (a jsou) jemně vtipné, ale více než ironie je v nich přítomno kouzlo komerčního potenciálu, který Ray právě zahlédl.

Z kvality koktejlů neslevíme

V tomto příběhu proti sobě nestojí zastánci a odpůrci rychlého občerstvení, nýbrž lidé s rozdílnými představami o tom, jak je provozovat. Potažmo o tom, jak by měl fungovat svět založený na jistých – v americkém prostředí republikánských – hodnotách. Ty jsou totiž pro základní koncept McDonald’s klíčové. Bratři Dick a Mac McDonaldové vytvářejí nejen propracovaný systém přípravy jídla, ale ve spolupráci s Krocem také promyšlený způsob, jak dodat provozovnám charakter přitažlivý pro spořádané rodiny a jak naopak odpudit podezřelou mládež s dlouhými vlasy a v džínách. Kroc ve filmu neváhá vyslovit tezi o nové americké církvi, kterou v podobě prodejen hamburgerů s hranolky zakládá.

Dick a Mac McDonaldové zde zastupují talentované poctivce, kteří to se svým konzervativním přesvědčením myslí opravdu vážně. Původně chtěli dobýt Hollywood a začali v Los Angeles provozovat kino, hospodářská krize je ovšem nasměrovala na jinou dráhu. Svůj systém rychlého stravování vymysleli s invencí a láskou, příliš nestojí o expanzi a nehodlají slevovat ze zavedené kvality (...). Kroc je naopak obchodník, který uvažuje ve velkém, a jeho hlavním cílem je vydělat. Jeden ze zásadních sporů ve filmu se týká mléčných koktejlů z prášku, které Kroc v řetězci zavedl proti vůli obou bratrů. Ti postupně ztrácejí vliv na bouřlivě se rozvíjející byznys, a když dosti hořce litují svého spolčení s Krocem, je už pozdě. Dravost a vytrvalost vítězí nad neprůbojným talentem, přesně tak, jak to filmový Ray Kroc poslouchá v motivační mantře z gramofonové desky a později sám opakuje.

Michael Keaton přesvědčivě hraje Raye jako muže přivyklého neúspěchu, ba ponížení, který naplno chytí za pačesy svou poslední příležitost. Jeho hrdina sporných morálních kvalit nepostrádá charisma, ale zároveň nikdy nepřekročí svůj stín, i jako mocný muž zůstává vychytralým obchodním cestujícím. Když stvrzuje ponižující porážku bratří McDonaldů podáním ruky, v jehož upřímnost nikdo z aktérů nevěří, vyzařuje z něj děsivá sebejistota nového vládce světa. Souvislost s aktuálním politickým děním v Americe se samozřejmě nabízí – koneckonců i tehdy, když Ray Kroc velebí ten úžasný zvuk jména „McDonald’s“, které má sílu dobývat lidská srdce.

Slabinou snímku je přece jen jistá schematičnost, s níž se zde založení a rozvoj proslulého řetězce líčí; pojetí bratří McDonaldů je až příliš účelově dojemné. Nepovedlo se ani obsazení Laury Dernové do role Rayovy manželky – typově výrazná herečka se marně stylizuje do nevýrazné ženy, jejíž vlastně jedinou úlohou je být odkopnuta. Jako celek je nicméně Zakladatel snímek, který ví, co chce říci, a činí to solidně.