Neděle 12. července 2020svátek má Bořek 9 °C polojasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Restart filmu pomůže i jiným, myslí si ředitelka Státního fondu kinematografie

Ředitelka fondu. Helena Bezděk Fraňková letos v lednu na tiskové konferenci k... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ředitelka fondu. Helena Bezděk Fraňková letos v lednu na tiskové konferenci k... | foto: ČTK

PRAHA Celkem 92 milionů korun poskytne rada Státního fondu kinematografie na restart audiovizuálního odvětví po koronavirové krizi. Třemi mimořádnými výzvami chce podpořit kina, distributory i původní tvorbu.

Rozvoj kinematografie by podle ředitelky fondu Heleny Bezděk Fraňkové měl být využit jako prorůstové opatření pro restart celé české ekonomiky.

LN: K čemu přesně slouží tři mimořádné výzvy, která rada fondu vypsala?
Úplně na úvod musím vysvětlit, že Státní fond kinematografie je specializovaný fond, který uděluje podporu na projekty, a to selektivním výběrem. Tedy nemůžeme, zákon nám to zakazuje, udělovat plošnou podporu způsobem jako například program Antivirus nebo 25 pro OSVČ. Žadatel musí vždy na základě výzvy předkládat projekt popisující konkrétní plánovanou aktivitu a rada vždy uděluje či zamítá dotaci na základě hodnocení předloženého projektu dle předem daných kritérií.

Na základě konzultací s Unií filmových distributorů, Asociací provozovatelů kin, Asociací producentů v audiovizi, Asociací režisérů a scenáristů a Asociací animovaného filmu víme, že Antivirus a 25 pro OSVČ dost subjektů čerpat dokázalo, současně ale řada subjektů systémem kritérií propadlo. Cílem tří mimořádných výzev proto není a ani nemůže být záchrana existence subjektů v oblasti filmového průmyslu, ale pomoc pro restart odvětví, tedy aby kina mohla otevřít v novém, co možná bezpečném režimu a měla co divákům promítat. Prostě je to pomoc pro restart.

LN: Nejvíce, 50 milionů, je určeno na podporu znovuotevření kin. Jak rychle se mohou žadatelé k těmto penězům dostat?
Rada fondu musí vždy rozhodnout do 90 dnů od konce lhůty pro podávání žádostí v dané výzvě. Tedy měsíc je výzva zveřejněna, následující měsíc se žádosti kontrolují ve smyslu formálních nedostatků. Bude to dost náročné, neboť očekáváme jen z kin 350 žádostí. Čím více chyb v žádostech se bude opravovat, tím delší ten proces bude. Pochopitelně nejsme úplně mimo, jsme si vědomi, že podpora musí být tentokrát co nejrychlejší, tedy mimořádně vypouštíme institut „expertních analýz“, což zákon umožňuje, čímž standardní proces minimálně o 30 dní zkrátíme. Rada rozhodne o podporách kin na svém červencovém zasedání.

LN: Bude ta částka českým kinům stačit, vycházeli jste z nějakých kvalifikovaných odhadů?
Jedna věc je kvalifikovaný odhad – konzultovali jsme s Asociací provozovatelů kin a jejich odhad byl velmi podrobný a konkrétní –, další věc je, kolik finančních prostředků lze na podporu vyčlenit v rozpočtu fondu, popřípadě je vyjednat s ministerstvem kultury. Fond totiž kromě tří mimořádných výzev standardně vyhlašuje výzvy, které jsou schválené v krátkodobé koncepci rady na rok 2020. Tedy skládání finančních prostředků na tyto mimořádné výzvy byl upřímně řečeno tanec v porcelánu. Je to jako dělat rodinnou poradu nad nákupem bezpečného rodinného vozu, kvalifikovaný odhad je Mercedes G, ale disponibilní rozpočet je na Dacia Duster… Vždycky se budou takovéto situace řešit s určitou mírou kompromisu.

LN: A kde se tedy těch celkem 92 mimořádně vyčleněných milionů vzalo, kam by šly za normálních okolností? Nebudou někde chybět?
To je správná otázka. První, co učím studenty katedry produkce na FAMU, je, že Státní fond kinematografie nemá tiskárnu cenin a že peníze fondu se nerodí z mořské pěny. Fond na základě zákona o audiovizi má pouze tři možnosti, jak získat finance. Jednak jsou to peníze ze státního rozpočtu, za druhé peníze z audiovizuálních poplatků, tedy z kin, satelitního a kabelového vysílání, komerčních televizí a „video on demand“ (VOD), a za třetí má fond možnost vydělat si peníze sám jedinou činností, kterou má zákonem povolenou, tedy obchodováním s licencemi filmů vyrobených v letech 1964–1992.

Peníze ze státního rozpočtu dostává fond od roku 2016 prakticky automaticky, a to ve stejné výši, jako vybere na audiovizuálních poplatcích. Tedy to, co dá audiovizuální sektor, zrcadlově dá i státní rozpočet, obdobně je tomu tak všude v EU. Stále ale existuje možnost, že státní rozpočet finance nedá, neboť v zákoně o rozpočtových pravidlech existuje věta, že „na dotaci není právní nárok“. Tato věta platí pro udělování všech dotací ze státního rozpočtu jakémukoli subjektu, tedy státnímu i soukromému.

Částku 92 milionů korun jsme poskládali tak, že o 75 milionů korun žádáme ministerstvo kultury, zbytek jsme složili z toho, co bylo možné v rámci našeho vlastního rozpočtu. Výzva na technický rozvoj kin se letos ruší, což bylo učiněno po dohodě s Asociací provozovatelů kin, pět milionů korun se použilo z plánované výzvy na distribuci, která je součástí krátkodobé koncepce každoročně. Nově vyhlášená výzva na distribuci má ale jiné podmínky a je k distributorům vstřícnější a rada při svém rozhodování trochu pozmění svou rozhodovací praxi.

LN: Na podporu distribuce filmů je vyčleněno 10 milionů s tím, že na zahraniční film lze získat podporu maximálně 230 tisíc korun. Bude to podle vás pro distributory zejména artových zahraničních filmů dostačující, aby překonali krizi?
Jak už jsem zmínila, fond nemůže a nemá finanční prostředky na plošnou záchranu firem v audiovizi. Ve výzvě se rada shodla na typologii filmů a k nim definovala předpokládanou částku podpory. Do distribuce jdou aktuálně české filmy jako Bourák, Bobule, Havel, Zátopek, Šarlatán a je třeba o nich dát divákům náležitě vědět, podpora takovýchto filmů je pro radu prioritou.

Umělecky hodnotné zahraniční filmy nejsou v kinech tak navštěvované jako ty české a distributoři s nimi cílí na o dost menší a specifickou diváckou skupinu. Marketingová a distribuční strategie je pak logicky většinou o dost méně nákladná než u českých filmů, a proto je adekvátní přispívat jim menší částkou.

LN: Třetí výzva s 20 miliony korun byla vyhlášena pro vývoj hraných celovečerních filmů, dokumentů či seriálů. U těch prvních dvou výzev je souvislost s koronavirovou krizí zřejmá, tady je možná namístě podrobnější vysvětlení. Proč je v tomto případě potřeba mimořádná výzva?
Odpověď je jednoduchá – konkurenceschopnost české audiovize. „Celosvětová karanténa“ vedla k omezování aktivit mimo domácnost, tedy i k zvýšené konzumaci audiovizuálního obsahu, lidsky řečeno, celý svět seděl u svých TV nebo PC a koukal na filmy a seriály, všichni už viděli všechno. Diváci zkonzumovali filmů a seriálů více nežli za normálního stavu – a do toho se tři měsíce prakticky nic nenatáčelo.

Aktuálně potřebují poskytovatelé audiovizuálního obsahu vyrábět a co nejrychleji dát výsledky do distribuce – do kin, na streamovací platformy, do televizí. Současně ale došlo k tomu, že během karantény všechny velké platformy a studia prostřednictvím svých dramaturgických týmů vyvíjely další a další seriály a filmy. Jen v případě platformy Netflix se v prvním letošním čtvrtletí zvýšil počet předplatitelů o 15,8 milionu a celkově jich k poslednímu březnu 2020 evidovala 183 milionů.

Platformy tedy na vývoj a výrobu dalšího obsahu finanční prostředky mají, český a evropský producent moc ne, je totiž závislý primárně na tržbách kin a ta byla zavřená. Tedy aby mohl vyvíjet, potřebuje stejně jako kina a distributoři něco na restart. Pokud bychom to neudělali a segment vývoje audiovizuálních děl v podpoře vynechali, standardní počet vyvinutých českých děl by ke konkurenceschopnosti nestačil, zanikl by v záplavě obsahu zahraničního.

Je nutné v této souvislosti připomenout, že audiovizuální průmysl je velkým zadavatelem práce, odběratelem služeb a zboží, a to ve všech stadiích vzniku díla. Práci, služby a zboží dodává i spousta subjektů, které nejsou „filmaři“. Z výrobních rozpočtů jednotlivých filmů víme, že 40 % výrobního rozpočtu jde na filmové profese a firmy a 60 % na profese a firmy, které jsou nefilmové.

LN: Jak vidíte do budoucna příjmy fondu, jsou reálně ohroženy očekávanou ekonomickou krizí? Vidíte šanci na to, že by fond mohl získat mimořádné dotace ze státního rozpočtu?
Teprve na konci června budeme vidět, jak se nynější rozpočet fondu naplní. Aktuálně víme, že na audiovizuálních poplatcích jsme v minusu jak na příjmech z kin, tak na příjmech z VOD, satelitů i kabelů. Aktuálně na konci května však nelze nic přesnějšího predikovat. Zároveň musíme počkat, jak dopadne první výkop směrných čísel pro sestavování státního rozpočtu na rok 2021. Podle toho pak nastane argumentace fondu. Teď by to bylo vaření z vody.

Standardně se od roku 2016 rozděluje 370 milionů korun. Je v tom vývoj, výroba (dokument, hraný, animovaný film), distribuce, festivaly, digitalizace kin, vzdělávání a propagace. Zatím se vždy podařilo na audiovizuálních poplatcích vybrat 180–190 milionů, zrcadlově to samé udělilo ministerstvo kultury ze státního rozpočtu, doufám, že stejnou částku dokážeme poskládat i v roce 2021. Filmový průmysl patří v České republice mezi nejvýznamnější odvětví kulturních a kreativních průmyslů, je významným zadavatelem práce, odběratelem zboží a služeb od českých OSVČ a malých a středních podniků, je průmyslem s přidanou hodnotou, proto by měl být jeho rozvoj využit pro restart české ekonomiky jako prorůstové opatření.

Filmový průmysl nesmí být vnímán a posuzován prismatem lifestylových magazínů zaměřených na život několika celebrit, audiovizuální průmysl je velký kreativní průmysl, tedy jeho vnímání jako celku by mělo být ekonomicko-hospodářské, nikoli bulvární.

Marcel Kabát

Autor

Marcel Kabátmarcel.kabat@lidovky.czČlánky

Na podzim může přijít katastrofa, varuje bývalý viceguvernér centrální banky

Pro Čechy je nebe nízko, píše ve své knize Mojmír Hampl. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Patří mezi nejtalentovanější a nejznámější ekonomy v Česku. V pouhých 32 letech se stal viceguvernérem České národní...

Velké srovnání cen zubařských zákroků. V regionech se liší i o tisíce

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Stomatologie je už léta oborem, v němž pacienti musí hodně platit. Pomalu se to ale mění. Akutní péče je díky větší...

Radit lidem, aby během pandemie seděli doma, byla chyba, říká Pavel Pafko

Přední chirurg a brzy osmdesátník Pavel Pafko má za sebou tři etapy... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Zdůrazňuje, že není žádný king, ani se nepovažuje za mimořádně talentovaného. Pavel Pafko prý jen pracoval víc než...