Neděle 28. února 2021svátek má Lumír 7 °C polojasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Režisér Jean-Luc Godard je jako Chytrá horákyně. V Cannes byl i nebyl

Pouze na dálku. Jean-Luc Godard komunikoval s novináři jen přes telefon. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pouze na dálku. Jean-Luc Godard komunikoval s novináři jen přes telefon. | foto: AP

CANNES Jean-Luc Godard byl i nebyl a svůj soutěžní snímek natočil i nenatočil. Přesto je v Cannes jednou z ústředních postav. Ostatně i festivalový plakát vychází z jeho filmu Bláznivý Petříček a ukázka z tohoto filmu byla součástí slavnostního zahájení.

Každý film Jeana-Luca Godarda je svého druhu experiment a experimentální byla i režisérova tisková konference na festivalu v Cannes. Jeden z nejvýznamnějších žijících filmařů odpovídal na otázky novinářů po telefonu a vidět byl jen na malém displeji přístroje, pomocí něhož hovor probíhal. Zvuk slyšeli naštěstí všichni přítomní v konferenčním sále.

A jakkoli šlo především o situaci vynucenou okolnostmi, navázal tento nezvyklý zážitek přímo na podobu Godardova snímku Le livre d’image, který byl na letošní přehlídce zařazen do hlavní soutěže. I v něm jsou zvuk a obraz samostatnými veličinami, které spolu někdy splynou a jindy si jdou každá svou cestou a přicházejí k divákovi z jiného místa. Tak by se měl podle Godarda dnes prezentovat film, aby probudil okoralé divácké vnímání. „Filmy by se měly pouštět spíš v kavárnách, než abychom se na ně dívali v televizi,“ domnívá se filmařská legenda. „Zvuk by neměl být příliš blízko obrazu. Když vidíte obraz a odjinud se ozývá zvuk, dá vám trochu práci si to pospojovat.“ Právě tím se podle Godarda vracíme k podstatě filmu, jak ho vynalézali bratři Lumiérové.

Film podle Godarda také nemá nic diktovat, ale ukazovat, co se děje – a nejen to. „Málo filmů ukazuje, co se naopak neděje. A film by měl ukazovat právě i to, co nikde neuvidíte. Ani na Facebooku.“

Jean-Paul Belmondo a Anna Karina ve filmu Bláznivý Petříček (1965). Režie:...
Herečka Chloe Sevignyová pźuje fotografům na promítání filmu Studená válka...

Nechme Araby na pokoji

Nový Godardův film Le livre d’image pracuje výhradně s materiálem, který natočili v dávné i nedávné minulosti jiní filmaři. Objeví se v něm Frigo na mašině i mašina s hákovým křížem, fikce i úryvky z dokumentů. Obrazy z nesčetného množství slavných i neznámých snímků vytvořily pod Godardovýma rukama esej na téma moderní historie, arabského světa, organizovaného násilí a v neposlední řadě i filmu jako takového. A je sice pravda, že si někteří účastníci ranní novinářské projekce filmu občas zdřímli, ale jinak rozhodně Le livre d’image není obrázková knížka na čtení před spaním. Mozaika obrazů je zneklidňující, inspirativní, místy strhující a někdy samozřejmě i ne zcela snadno pochopitelná. K „arabské“ pasáži svého filmu poskytl režisér vysvětlující klíč během tiskové konference: „Chtěl jsem zdůraznit, že Arabové nikoho dalšího nepotřebují. Mohou vládnout svému světu sami. Vynalezli své písmo, mají víc ropy, než spotřebují. Měli bychom je zkrátka nechat na pokoji.“

Jiný postřeh celoživotního levicového aktivisty směřoval k africkému kontinentu: „V Evropě se přestávají rodit děti, v Africe jich je spousta. To je přece zajímavé, že je dnes v Africe o tolik více lásky než v Evropě.“ A pochopitelně režisér potvrdil i své umění užívat ve filmech i mimo ně intelektuálně dráždivé výroky: „Hlas není to samé co řeč a řeč není nutně jazyk.“ Novináři pak měli po zbytek dne o čem přemýšlet.

Zapřený Michael Bay

Způsob, jakým Godard svůj nový film vytvořil, je podle něj dnes ten nejvhodnější. „Pochopil jsem, že už není důležité samotné natáčení, ale práce ve střižně,“ prohlásil přesvědčeně. To samozřejmě není moc dobrá zpráva pro herce. Kolem otázky na toto téma Godard nejprve opatrně kroužil, než se odhodlal k radikálnímu výroku: „Mnoho herců dnes přispívá k totalitním systémům tím, v jakých filmech hrají.“

Cannes 2018.

Cannes 2018.

Godardův aktuální způsob práce, kdy vidí kvanta filmových obrazů a skládá z nich pak svůj vlastní, nejspíš dobře vystihla reakce na dotaz německého novináře, kterého zajímalo, zda mistr zná tvorbu Michaela Baye, z jehož filmu 13 hodin: Tajní vojáci z Benghází se ve filmu také cituje. „Nic mi neříká jméno toho filmu ani toho člověka,“ opáčil Godard. „Ani teď nevím, o kterou pasáž by mělo jít.“

Na dotaz směřující k jeho vzpomínce na slavný festivalový ročník 1968, kdy Godard spolu s dalšími francouzskými filmaři přehlídku v Cannes rozpustil, režisér příliš nereagoval. „Mám na ten rok spoustu vzpomínek,“ pronesl neurčitě. Že je jeho film po 50 letech na této přehlídce, je podle něj velmi příjemné.

Marcel Kabát

Autor

Marcel Kabátmarcel.kabat@lidovky.czČlánky

Souboj českých stálic. Je větší octavia o tolik lepší než menší scala?

Srovnávací test Škody Octavie a Scaly | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Na počátku byla temnota. Pak bůh řekl budiž octavia. A byla. A viděl, že octavia je dobrá... ale že by to chtělo ještě...

Pýchu dnes nazýváme zdravým sebevědomím, promlouvá k lidem profesor Kašparů

Lékař, psychiatr, vysokoškolský profesor a řeckokatolický kněz Jaroslav... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Sedm hlavních hříchů jsme si přejmenovali. Z neřestí jsme vytvořili ctnosti, a tak se možná není čemu divit, že se...

Jako žena jsem byla ve Vatikánu poněkud výrazná, vzpomíná farářka Kopecká

Martina Viktorie Kopecká, farářka Církve československé husitské | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Svým vzhledem působí rozruch na mnoha místech, dokonce i ve Vatikánu. Je mladá, krásná a hlavně progresivní. Život...

Babské rady: zaručené tipy, jak bojovat proti neustálým virózám
Babské rady: zaručené tipy, jak bojovat proti neustálým virózám

Nudle u nosu, opakované virózy, nachlazení, pokašlávání –? nikdy nekončící kolotoč, ze kterého začínáte být šílení? Posbírali jsme ty...