„With a little help from my friends“ je známý seržantovský opus, jímž také podle očekávání vyvrcholil Ringův úterní pražský koncert. Zároveň by se tak ale dala nazvat strategie s níž bývalý Beatle léta obráží svá koncertní turné. Tu s menší či významnější pomocí svých hudebních přátel odzpívá a odehraje to, co má na srdci. Hlavně v doprovodném zpěvu, tam tu pomoc Ringo vždy potřebuje jako sůl. Ale to je stará známá věc, on moc dobře ví, že nikdy nebude jako Caruso a že třeba se sirem Paulem by v tomto žánru hrát první ligu nemohl. Ale vadí to snad někomu? Vidět opět naživo jednoho ze dvou dosud žijících členů legendárního kvarteta, slyšet ho hrát na bicí či sledovat jeho nenucené showmanství, je sám o sobě zážitek.
Za poskytnutou pomoc Ringo na pódiu spoluhráčům nabízí prostor k vlastním exhibicím. V úterý byl velkorysý možná až moc. Kytarista Steve Lukather či klávesák Gregg Rolie hráli skutečně mistrovsky, ale při jejich nekonečných sólech si v „pakulu“ člověk chvílemi připadal jako na koncertě kalifornských Toto nebo Carlose Santany.
  |
Nic proti vkusu, pojďme ale raději k hlavní hvězdě večera. Začal nekompromisně klasickým „Matchboxem“ od Carla Perkinse, po němž ve svižném tempu následoval první Ringův postbeatlovský hit „It Don´t come easy.“ Jeho náhlé zvolání Haré Kršna dalo vzpomenout na dalšího významného kamaráda, který mu se vznikem skladby kdysi pomohl. Harrisonova pomoc byla tehdy spíš „big“ než „little“, ale když píseň stoupala v hitparádách, gentlemansky se vzdal svého podílu slávy v Ringův prospěch.
Došlo podle očekávání i na „Don´t pass me by“, oficiálně první Starrův zápis do diskografie Beatles, postrádající ovšem švih předlohy z Bílého dvojalba, ale i typicky bluegrassové fidlání, které beztak do nahrávky před padesáti lety naroubovali Lennon s McCartneyem proti autorově vůli. Takže žádná škoda.
Pak navnadil Ringo publikum, že zazní Led Zeppelin, Steve Lukhater zabrnkal známý riff ze „Stairway to heaven“, načež kapela spustila „Yellow submarine.“ Dobrý fór. Obligátní Žlutá ponorka svým chorobně chytlavým refrénem poprvé zvedla hromadně jásající publikum z křesel, jak jinak. Záhadou je, proč Ringo opomněl přednést svou rozverně countryovou „Octopus´s Garden“ z Abbey Road. Chtěl snad pražské publikum ušetřit dalšího výletu do mořských hlubin?
Letité beatlesovské standardy „Boys“, „Act Naturally“ či „I wanna be your man“ zvládl Ringo čistě, stejně jako sólové party ve „Photograph“ či „You´re Sixteen“ z první půle sedmdesátých let. Kde ale nechal „Back off Boogaloo“ a jiné šlágry té doby?
Nakonec přišla na řadu zmiňovaná „Little Help“. Typicky úderné klávesové staccato, jež kdysi do tohoto dílka geniálně zakomponoval Paul McCartney, vyhnalo velkou část rozjařeného publika pod pódium, kde se s ním Ringo za následné hymnické Lennonovy „Give Peace a Chance“ chvatně rozloučil.
Co dodat? Fanoušci se během dvouhodinové show evidentně bavili a leckdo jistě žasnul, kde ten sympatický chlapík, jemuž bude brzy 78 let, bere do života tolik energie. Přijede zpět do Prahy dřív než za sedm let, jak to udělal nyní? A nevezme třeba s sebou Paula? To by byla teprve bomba...
