Festival v Cannes lze stručně popsat jako přehlídku, kde se mezi přepychovými jachtami a luxusními hotely promítají filmy o chudých lidech stíhaných nepřízní osudu. Nejinak tomu bylo i letos a hrdiny vítězných snímků jsou z velké části lidičky z okraje společnosti, kteří se perou o svůj kousek štěstí nebo alespoň o možnost existovat.
Velmi podobnou hrdinku například mají filmy Libanonky Nadine Labakiové Capharnaüm (Cena poroty) a Kazacha Sergeje Dvorcevoje Ayka (herecká cena pro hlavní představitelku) – mladou matku v cizí zemi, která dře do úpadu a stejně jí není přáno setrvat se svým malým dítětem. U Dvorcevoje je to v podstatě jediná postava filmu, ve filmu Nadine Labakiové je ovšem tím hlavním hrdinou chlapec, který utekl z domova a stará se etiopské přistěhovalkyni o malého (a mimořádně roztomilého) synka. On sám u soudu žaluje své rodiče za to, že mají děti, o které se nedokážou postarat.
  |
Alice Rohrwacherová ve fantaskním snímku Lazzaro felice(cena za scénář) zase vykreslila vykořeněnou venkovskou rodinu, kterou ve velkoměstě živí drobné krádeže a podvody.
Film, který vybrala porota vedená Cate Blanchettovou jako hlavního vítěze, je vlastně amalgámem motivů, které v Cannes prolínaly různými soutěžními snímky. Název filmu japonského režiséra Hirokazu Koreedy je tak trochu překladatelský oříšek: anglický titul zní Shoplifters, tedy „zloději v obchodech“, zatímco francouzský Une affaire de famille čili „rodinná záležitost“. A překlad japonského názvu Manbiki kazoku do češtiny je „rodina zlodějů“. Výstižné jsou nakonec všechny: ve středu dění je skupinka lidí, která funguje na rodinném půdorysu, ale její členové ve skutečnosti nejsou příbuzní. Zdrojem jejich obživy jsou mimo jiné krádeže v obchodech, ke kterým Osamu, mentálně poněkud nedospělá otcovská figura, vede svého „syna“ a posléze i malou holčičku Yuri. Té se skupina ujala, respektive ji spíše unesla jejím rodičům, „slušným lidem“, kteří však děvčátko zanedbávali a týrali. Skutečnou hlavou rodiny je babička Hatsue, moudrá a laskavá žena, jejímž nedostatkem ovšem je, že všude nechává své ostříhané nehty... Citlivý a s jemným vtipem vyprávěný snímek nakonec ukáže, že vše je poněkud jinak a žádná idylka na dně společnosti se nekoná – postavy dostihne jejich minulost a křehká, na nejistých základech vybudovaná stavba jejich soužití se zhroutí. Přesto dokázali něco, co se leckdy nepovede ani skutečným příbuzným.
Cannes 2018.
Mezi filmy, které v Cannes dojímaly publikum i porotu osudy dětských postav a lidí z okraje, patří Shoplifters k těm decentnějším, a tím pádem také silnějším. Jejich tématem také není jen sociální obžaloba, ale spíše zajímavě posunutý obecnější vhled do fungování rodinného společenství.
Držitel Zlaté palmy už má i svého českého distributora – do kin jej uvede společnost Be2Can Distribution, poprvé na říjnové přehlídce Be2Can.
