Česká rocková legenda Petr Janda žije už dvacet let za Prahou u Stříbrné Skalice, v údolí mezi lesy nedaleko rybníka. Když zrovna nenatáčí ani nekoncertuje, chodí se svými dvěma nejmladšími dcerami na vycházky po okolí, kdy se prý neustále „kochá“ okolní krajinou.
Často ho tu navštěvuje i jeho vnuk Petr. Na první pohled je vidět, že se mají s dědou rádi – při rozhovoru se na sebe navzájem obracejí, doplňují se, přičemž Petr nejmladší každou chvíli opakuje, nakolik si svého dědečka váží pro všechno, co dokázal. Nakonec se vydal i v jeho hudebních stopách – přestože původně se hudbou zabýval jeho starší bratr a on měl větší zájem o počítače. Později se však situace úplně obrátila, na techniku se dal bratr a mladý Petr se dnes zabývá muzikou. I když žánrově jinou než jeho dědeček, miluje koncertování zrovna tak.
Dědí se jméno Petr ve vaší rodině tradičně?
DĚDA: Můj dědeček se jmenoval Petr, táta ne, ale prý to tenkrát mému dědovi udělalo velkou radost, že se po něm jmenuju. Můj syn už byl Petr a vnuk také. VNUK: Když se někde představuju, tak jako Petr Janda nejmladší. A vždycky jsem si říkal, že můj syn bude jednou také Petr, tak uvidíme…
