17. května 2019 11:55 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

S FILHARMONIÍ PO ČÍNĚ: Hudba prochází žaludkem

Česká filharmonie v Číně | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Česká filharmonie v Číně | foto: ©️ Wuhan Qintai Grand Theatre

Turné není výlet, ačkoli to tak mnohým může na první pohled připadat. Hudebníci seznam exotických míst a počet přeletů či přejezdů z města do města neprožívají nijak nadšeně. A to z prostého důvodu: cestování je únavné a nudné.

Většinu času a energie zaberou prostoje – čekání. U takto velké skupiny je to nevyhnutelné, nicméně ideální příprava na výkon to není. Proto hudebníky nejvíc zajímá, v kolik dorazí do hotelu a jestli se budou moci před koncertem vyspat. Dalším negativním faktorem turné je časový posun, šest hodin je na organismus pořádný náraz. A věřte, ani po třech či čtyřech dnech se nestačíte aklimatizovat. Když to chce člověk přemoci silou, hrozí, že onemocní, a to si profíci dovolit rozhodně nemohou. A po filharmonicích se chce, aby hráli, a navíc uváděli obecenstvo v nadšení. Ale jak píše Karel Čapek, divadlo lze hrát i s dýmějovým morem, proč by tedy nebylo možné zvládnout koncert s „jet lagem“! Beztoho by dýmějový mor lékař výpravy nestrpěl.

Je očekávatelné, že tak početný kolektiv je jako každá zvířecí smečka sociálně hierarchizován. Na vrcholku pyramidy je dirigent a sólista, případně zpěváci. Pak je velmi hrubým rastrem rozrůzněno ženstvo a mužstvo – a to podle autobusů. V čísle jedna se vezou zasloužilí a význační členové orchestru, ve dvojce jsou ti, kteří se nevešli do jedničky, a trojka je uvolněnější. Není překvapení, že jsem byl přidělen do autobusu číslo tři. Zde jsem byl poučen, že trojka je jakási Austrálie, tedy místo kam „deportují“ nonkoformí jedince. Se segregací to ale nebude tak divoké, protože trojkou jezdí i ředitel filharmonie. To však v hrdosti hudebníkům z třetího autobusu nebrání. Vysvětlili mi, že v jedničce není o co stát a že jsou tam jen jogurti.

V takto velkém kolektivu nejsou všichni vespolek úplně důvěrní. Stýkají se především ve svých nástrojových skupinách, nikoli však výhradně – funguje zde i generační shlukování, kdy se druží věkově a služebně stejně staří členové orchestru. V těchto konstelacích též vyrážejí za dobrodružstvím, ve volných chvílích pochopitelně.

V okamžiku, kdy výprava filharmoniků dorazí do hotelu a každý dostane pokoj, následuje úprk ven. Všichni se chtějí najíst. A zde jsem zaznamenal významný antropologický objev: členové našeho prvního orchestru jsou nadšení experti na exotická jídla a pochopitelně i asijskou kuchyni. Mohou vám spatra přednášet o tom, co, jak a kde ochutnali, o rozdílech čínské jižní a severní kuchyně... Zkrátka takový filharmonik poslouží jako nepřeberná studnice informací o nejexotičtějších přípravách pokrmů. Na první pohled to může vypadat, jako by hudebníky zajímalo především jídlo.

Česká filharmonie v Číně
Česká filharmonie na univerzitě v Číně

Doporučoval bych proto ministerstvu kultury a vedení filharmonie, aby se příští zájezdy nasměřovaly na Latinskou a Jižní Ameriku, zde mají filharmonici zatím v gastronomii trochu mezery. Zevrubné seznámení členů orchestru s místními kuchyněmi by jistě naše první hudební těleso ještě více povzneslo.

Martin Zvěřina

Autor

Martin Zvěřinamartin.zverina@lidovky.czČlánky

Jak vypadá sex po narození dětí? Realita je krutá, přiznávají rodiče
Jak vypadá sex po narození dětí? Realita je krutá, přiznávají rodiče

Je mi 20, jemu bude 30. Tvrdí ze ja mám sex na prvním místě, ale on už ne.. je pravda ze změnil práci. Je ridic. Predtim ale dělal náročnější práci a sex ještě byl několikrát týdne. Teď stěží jendou a to ještě on si nevzpomene ani měsíc…

Najdete na Lidovky.cz