Inu, je to velkolepé. Počínaje tím, že převoz orchestru přes hranice je formálně zahrnut v kolonce cirkusy – putovní výstavy. Filharmoniků je stovka plus doprovod, včetně techniků a lékaře. Velké nástroje cestují v speciálních kontejnerech, které se musejí dopředu zabalit a celně odbavit. Kromě nástrojů a not se tam vkládají též fraky, případně koncertní róby pro dámy. Tyto kontejnery se prý vejdou do jednoho kamionu. K tomu přidejte tři autobusy filharmoniků a máte hrubou představu.
Poměrně složité je proclení drahých nástrojů. Jejich části mohou být ze slonoviny, rohoviny či želvoviny – a z nevinného umělce je rázem obyčejný pašerák, alespoň tedy v očích například celních orgánů USA. Většinou to lze spravit potvrzením ministerstva životního prostředí, které do zahraničí zaručí, že státní příspěvková organizace Česká filharmonie si nepřivydělává pašováním sloních trofejí.
Nechce-li se hráč od svého nástroje odloučit, může si jej vzít do letadla, ovšem jen když nástroj splňuje parametry palubního zavazadla – jinak by musel mít vlastní letenku. A kupovat letenku navíc třeba pro violoncello by bylo jednak moc drahé, ještě by to komplikovalo už tak složitý letecký přesun orchestru.
  |
Turné se plánují i roky dopředu, a přesto nelze počítat s tím, že celé těleso obsadí jedno letadlo, a šmytec. Filharmonici necestují vládním speciálem, jak by si někdo myslel, ale normálními linkami. Konkrétně na toto čínské turné se přepravovali ve třech nestejně velkých skupinách. Dvě cestovaly přes Frankfurt nad Mohanem, odkud pokračovaly přímým letem do Nankingu. Třetí skupina letěla z Prahy do Čcheng-tu a odsud do Nankingu. Ani zpáteční let nebude jednoduchý: dvě skupiny poletí do Prahy přes Frankfurt a jedna přes Helsinky. To je prý nejkratší cesta – letí se přes pól. Rada pro pochybovačné hloubaly: nekontrolujte to na mapě, raději přikládejte provázek ke glóbu.
K těmto hlavním přesunům připočítejte pohyb tělesa v rámci turné: znamená to další autobusy, vlaky, letadla a hotely. Ani sem se často nevejdou „jednorázově“, což opět komplikuje logistiku – orchestr musí být v čase koncertu na místě a připravený, a to bez ohledu na cokoli.
Srovnáte-li tuto operaci například s přesunem národní hokejové reprezentace, pak vypadá sportovní podnik jako organizační banalita. Ale abychom našim sportovním organizátorům nekřivdili, s hokejisty bude asi složitější vyjít, při povaze jejich zaměstnání.
