Sledujeme víceméně náhodné setkání dvou citově deprivovaných, možná až zmrzačených lidí. Tím prvním je Popelka, vyrůstající v hororu omezené statkářské rodiny. Macecha krásnou dívku ponižuje, což se samozřejmě nemůže neprojevit na Popelčině duševní rovnováze. Odkloní se od lidí a nezdravě přilne ke zvířatům. Je to především bílý hřebec Jurášek, ale také pes Tajtrlík či sova Rozárka. Tenhle moudrý noční dravec pomáhá Popelce s většinou důležitých rozhodnutí.
Všimněme si: Popelka bere zvířata jako rovnocenné partnery a rozumí jejich řeči. Ale když se při projížďce lesem naskytne příležitost, tak jiného dravce kroužícího na nebi jen tak pro nic za nic zastřelí dobře mířenou ranou z kuše. Ne, v Popelčině mysli se odehrává něco nepěkného.
Popelka očima... |
...psychologa: Je Popelka velká učitelka? |
Druhým truchlivým hrdinou je princ. Ve třiceti má mentální věk sedmiletého chlapce. Nejradši ze všeho se se svými stejně starými kamarády honí po lese a vyvádí skopičiny. Záběry třicetiletých mužů, kteří se pošťuchují, koulují nebo válejí v závějích a přitom vyprskávají smíchy, jsou pro diváka zneklidňující. Je jasné, že i na princovi se zásadně podepsali jeho rodiče. Působí jako žoviální stárnoucí pár, ale ve skutečnosti svého syna od dětství tyranizovali. A neustali ani v dospělosti. Kontrastem bezstarostnosti a zlověstnosti připomíná nálada v královské rodině legendární horor Osvícení od Stanleyho Kubricka.
Pak je tu ještě jedna věc, o které se v odborných filmových kruzích mlčí, vnímavější diváci ji však musí zaznamenat. Je zřejmé, že princ neprojevuje o ženy zájem, a i na plese, kdy zámecký sál zaplní desítky půvabných dam, ho stále něco táhne k jeho kamarádům. Do Popelky se zamiluje, aniž uvidí její tvář. Není v tom nic fyzického a asi ani duchovního, protože s nezralým děvčetem prohodí jen pár slov. Že ji pak pronásleduje nocí a snaží se ji vypátrat, je spíše důsledkem zvědavosti či nudy než nějaké osudové lásky. Ta se přece ani nemohla rozhořet.
Vzpomeňme: do Popelky se princ zamiloval, když byla převlečena za mladého myslivce. A to je to strašlivé a desítky let tutlané tajemství nejmilovanější české pohádky: krásný princ je s největší pravděpodobností homosexuál. Dnes už žijeme v liberální a otevřené době, takže není třeba to dál tajit.