29. července 2019 18:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Se Shakespearem k moři v Čechách. Zimní pohádka je nadstandardní inscenace s českým humorem

Intriky a pletichy. Cyril Drozda s Michalem Isteníkem. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Intriky a pletichy. Cyril Drozda s Michalem Isteníkem. | foto: VIKTOR KRONBAUER

BRNO Shakespearova romance Zimní pohádka, která se zčásti odehrává v přímořské Bohemii, je v tuzemsku uváděna spoře. Také Letní shakespearovské slavnosti ji do programu zařadily ve své více než dvacetileté historii poprvé a jako letošní programovou premiéru.

V režii Pavla Kheka vznikla přehledná, srozumitelná inscenace, jejíž devízou je počeštěný humor a perlivé herecké výkony. Jednu ze svých posledních her anglický dramatik situoval na Sicílii a do Čech, respektive do kraje zvaného Bohemia, omývaného slanou vodou. Zda Shakespeare měl vůbec na mysli české království, dodnes pranic jisté není. Podle jmen hrdinů a nesmyslných geografických reálií však víme, že toho o obyvatelích českých zemí moc netušil.

I přesto je Zimní pohádka skvostnou hrou. S ouverturou rodinné tragédie diváka vede přes humorně přitroublé pastýřské výjevy právě z Čech (Bohemia) až ke šťastnému pohádkovému konci. A v tomto žánrovém rámci bublají témata zničující žárlivosti, nenávisti vedoucí ke zkáze nejmilovanějších, pokání a odpuštění křísícího nejen některé naoko mrtvé či ztracené hrdiny, ale zejména obyčejnou lidskou naději po lepším světě. Až je škoda, že se titul v tuzemsku neuvádí častěji.

Režie Pavla Kheka spolu s dramaturgickým dozorem překladatele Martina Hilského provádí diváka výše zmíněným v dobře rozvrženém inscenačním tvaru. Inscenátoři košatý text funkčně prokrátili, některé vedlejší postavy zmizely a výsledek se ve svižném, ale neuspěchaném tempu blíží diváckým požadavkům dneška. I přes lehké aktualizační náznaky (vstupní gay scéna, šňupání kokainu, královský synek poletující s videokamerou) nejde o pražádné násilné překocení Shakespeara k dnešku.

Žárlivý Leontes

V tom také tkví přednost dvouapůlhodinového open air večera. Jednoduše řečeno: Khek nechal autora autorem, v tragických momentech se nebojí bez patosu podtrhovat vážnost. Při dobře postavených bukolických scénách v legračně citovaných krojových detailech a vizuálně mířících na Moravu k pivní kultuře Čech (to vše za zvuků ryčné lidové hudby) diváka čeká zase pořádná porce odlehčeného humoru, která paradoxně nijak nesráží groteskní pohádkovost finále.

Drama se tady střídá s komedií, finále, v němž už běsů minula zčásti zbavený sicilský král Leontes znovu sahá při vzpomínce na mrtvého synka po flašce, je divácky efektní tečkou. To aby pohádkového cukrkandlu nebylo příliš. Do zábavného, inscenačně nepřepjatého konce však dovede diváka bezpečně většina hereckých výkonů. Žárlivého krále Leonta, který svou ženu nespravedlivě nařkne z nevěry s českým králem Polixenem, hrál Michal Isteník (alternovaný Martinem Hofmannem) při brněnské premiéře opravdu bouřlivě a divoce. Domácí Isteníkovo publikum na tento halasný, někdy možná až zbytečně silový projev slyší.

Herec v hlavní roli si přes takto hyperbolicky rýsovaného umanutce, kterého domnělá nevěra partnerky až fyzicky rozežírá, dělá efektní stupeň k závěru. To už před námi figuruje vyhasnutý král, kterého Isteník neváhá dozdobit slzami v prázdných očích. Výtečná je v této inscenaci také sošná Petra Špalková jako zavržená Hermiona, její obhajoba při veřejném soudu je přesně emočně dávkovaný monolog, který je přirozeným dramatickým vrcholem první půle. Také český král v podání Saši Rašilova je přesně zvládnutou figurou, na níž nejvíce baví její rozkročení přes barvotiskový majestát až ke karikovanému stařeckému pozorování vlastního syna při jeho svatbě na zapřenou. Rašilov těží ve své figuře z tohoto Shakespeara nejvíce nenuceného humoru.

Překvapení inscenace

Také Alena Mihulová jako Paulina, tedy jediná postava neochvějně bránící spravedlnost, našla přesnou polohu, nesklouzávající k legračnímu romantismu, ale opět naplňující dnešní pocity ze Shakespeara. Překvapením inscenace je i Cyril Drozda ve své dvojroli jejího muže a slepého českého pastýře. Jeho naoko nemotorný herecký projev dělá z těchto výstupů svižně plynoucí, zábavnou podívanou.

Khekova inscenace Zimní pohádky je v nabídce Letních shakespearovských slavností jistě nadstandardním titulem, který překračuje pouhý průměr a patří k tomu lepšímu, co lze v létě na open air pódiích naší Bohemie spatřit.

William Shakespeare: Zimní pohádka

Překlad a dramaturgie: Martin Hilský

Režie: Pavel Khek

Scéna: Michal Syrový

Kostýmy: Agnieszka Pátá Oldak

Hudba: David Hlaváč

Hrad Špilberk, Brno, premiéra 21. 7.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz