Čínská verze nových Přátel se musela obejít bez tří hostů. Zpěvačka Lady Gaga se v roce 2016 setkala s Dalajlámou, tibetským duchovním vůdcem. Zpěvák Justin Bieber navštívil v roce 2014 japonský hřbitov, kde jsou pochováni i tací, kteří jsou v Číně považováni za zločince. Korejská hudební skupina zase vyjádřila díky veteránům bojujícím podle Číny na špatné straně konfliktu během korejské války.
Ti všichni mají přístup do země zakázaný. Navíc museli být odstraněni i ze vzpomínkového dílu Přátelé: Zase spolu, ve kterém šestice z populárního sitcomu vzpomíná na jeho natáčení. Rozhodně ale nejde v zemi o první případ cenzury.
Systematické ničení
V červenci minulého roku se do médií dostala zpráva o oběžníku od čínské vlády, který přikazuje cenzorům proškrtat seriály obsahující alespoň jedno z přibližně dvaceti pro režim citlivých témat. Mezi nimi byla homosexualita, explicitní erotika nebo třeba jen oslava Číny v době, kdy ještě nebyla u moci komunistická strana. Faktem je, že nejde o nic nového.
V roce 1966 rozpoutal Mao Ce-Tung takzvanou Velkou kulturní revoluci. Ta měla za cíl změnit a zmodernizovat čínskou společnost, nicméně dělo se tak drastickým způsobem, který měl vliv i na samotnou kulturu. Vše, co bylo západní, bylo označeno za reakcionářské a systematicky ničeno.
Moderní čínská cenzura je podloudnější. Vláda se ohání hanobením čínského lidu, omezováním cizího kulturního vlivu nebo jinými argumenty. Týká se to všech produktů zahraniční a v menší míře i domácí kultury. Často jde o poměrně nenápadné věci.
Například v roce 2017 právě pod záminkou omezení cizího kulturního vlivu čínská vláda zredukovala počet vycházejících dětských knih zahraničních autorů. Z několika tisícovek se staly pouhé stovky ročně. Rok 2019 se zase nesl ve znamení zákazu tvorby historických dramat, jež neoslovovala vládnoucí Komunistickou stranu Číny, která ten rok slavila 70 let od svého založení.
Vyjdeme vám vstříc
Nejviditelnější je cenzura u filmů a televizních seriálů. Čína je hned po USA druhým největším filmovým trhem. Obsáhlá studie neziskové organizace PEN America přišla se zjištěním, že hollywoodští producenti vycházejí Číně vstříc a své filmy častokrát upravují ještě před tím, než je do země vůbec pošlou. Jde prakticky o všechny druhy obsahu - jednotlivé scény, dialogy, záběry kamerou či jen jednoduché vtipy „bokem“.
Studie zmiňuje dva konkrétní případy, kdy hollywoodští producenti preventivně a automaticky ustoupili Číně, aby nevyvolávali konflikty. Tím první případem je marvelovka Doktor Strange (2016), ze které byly v čínské verzi vystříhány všechny scény s tibetskou mniškou (Tilda Swintonová), neboť země neuznává autonomii Tibetu a považuje ho za své území.
Druhý případ, který studie zmiňuje, je z roku 2019. I v médiích bylo hojně probíráno, že z ukázek na chystaný snímek Top Gun: Maverick zmizela z hrdinovy (Tom Cruise) bundy tchaj-wanská vlajka. Čína považuje Tchaj-wan za své území.
Pro hollywoodské producenty a studia je velmi výhodné být s čínskou vládou za dobře. V zemi, kde jsou všechny aspekty kulturního života státem ovládané, to znamená lepší data premiér a lepší možnosti film propagovat ve státem ovládaných médiích.
Podle studie Hollywood svými ústupky dává špatný příklad. Tím spíš, že filmaři a herci využívají filmy, galavečery udílení filmových cen a hlavně sociální sítě jako platformy pro neustálé komentáře o domácí politice. O Číně přitom všichni mlčí.
Další příklady čínské cenzury z posledních letZemě nomádů (2021) - Čína o vítězi letošních Oscarů mlží, protože jeho režisérka Chloé Zhaová je původem Číňanka. Žije přitom v Americe a čínskou vládu opakovaně kritizovala. Film v zemi nepůjde ani do kin. Dej mi své jméno (2017) - oceňované drama režiséra Lucy Guadagnina nemělo v Číně šanci. Celé se totiž točí okolo jedné letní homosexuální romance. |