Skladatel ve vesmíru. Spolupráce Terryho Reilyho a Kronos Quartetu je fenomenální

Hudební vesmírné putování započalo už v roce 2000. Tvůrci uměleckého propagačního programu NASA tehdy oslovili smyčcové kvarteto Kronos, zda by dokázalo převést do hudby „kosmické zvuky“, zaznamenané sondami Voyager. Houslista a umělecký šéf Kronosu David Harrington se tedy sešel s fyzikem Donem Gurnettem z University Of Iowa. Když si muzikant poslechl několik kusů profesorovy oblíbené „hudby sfér“, pronesl: „Hned vím, že tohle by uměl zpracovat Terry Riley.“

Kronos Quartet spolupracoval s legendárním skladatelem už v první polovině 80. let. „Právě Terryho kompozice Sunrise Of The Planetary Dream Collector jako kdyby ukazovala ke zvukovým dobrodružstvím, jaká jsem zažil v Donově kanceláři,“ vysvětlil Harrington okamžitou volbu vhodného autora.

Hudba ve vakuu?

Don Gurnett zase objasnil každému, kdo by oponoval tezím o „kosmické hudbě“, poučkou, že zvuk se ve vakuu šířit nemůže: „Navzdory obecnému přesvědčení, v kosmickém prostoru není úplné vakuum. Prostor má vždy určitou hustotu, někdy v podobě plazmy, jindy elektricky neutrálního plynu. Zvukové vlny se tak skutečně mohou šířit i vesmírem.“ Voyagery však neposlaly domů zvukový snímek, ale záznamy plazmových vln, putujících po magnetických polích. Tyto záznamy pak vědci konvertovali do zvukového spektra podobně, jako elektromagnetické vlny předávají a „tlumočí“ rozhlasové vysílání. Výsledek působil překvapivě muzikálně, což vedlo k nápadu „podstrčit“ ho Kronosu.

„Setkání s Harringtonem bylo jedno z nejpamátnějších v mém životě. Zapříčinilo neobvyklou umělecko-vědeckou spolupráci mezi muzikanty a vědcem, který nikdy nehrál na hudební nástroj. Nejprve jsem se snažil vysvětlit, jak jsme oněch zvuků dosáhli, ovšem diskuse se brzy stočila k filozofické otázce, zda může příroda vytvářet hudbu,“ popisoval vznik projektu Gurnett.

Ostatně fyzikální otázky nejsou pro výsledné dílo, nazvané Sun Rings, příliš důležité. Terry Riley do něj vložil invenci zcela osobní, neomezoval se na pouhý nástrojový opis ambientních zvuků. Využil spíše atmosféru a dynamiku zvukových přepisů plazmových vln, nechal rozjitřit fantazii.

„Začal jsem poslouchat záznamy, abych zjistil, jaké hudební prvky mohou být pohřbeny hluboko ve spektru těch převážně syrových, zrnitých zvuků. Objevil jsem široké variace sonických textur a frekvencí, často připomínajících jak přírodní, tak syntetické zvuky, které můžeme slyšet i na Zemi,“ přiblížil svůj přístup Riley.

Asociace zcela pozemské

Do vytváření díla navíc zasáhly inspirace smutně, nekosmicky blízké. Riley zastavil kompoziční práci po tragédii 11. září 2001. A zase ji obnovil, když slyšel v rádiu spisovatelku Alici Walkerovou vyprávět o mantře, která jí pomohla událostmi projít: „One earth, one people, one love,“ recitovala si. „Když jsem Alici slyšel, obnovilo to moji vášeň pro práci na Sun Rings v duchu filozofie, že vše souvisí se vším. Proto jsem přidal do dvou vět také sbor, jako hlas humanity,“ svěřil se Riley.

Premiéra díla Sun Rings zazněla 26. října 2002 v auditoriu University Of Iowa, úspěšné reprízy proběhly téměř padesátkrát v jedenácti zemích. Ovšem na desce se jako první objevila až v roce 2015 právě závěrečná věta nazvaná One Earth, One People, One Love. Dala tehdy jméno pětialbu Kronos Quartet, vydanému k 80. narozeninám skladatele. Celá kompozice Sun Rings, natočená v roce 2017 a pečlivě smíchaná o rok později, byla připravena k vydání až nyní.

Rileyho kompozice dávno nelze řadit do rané, zjednodušující škatulky serialismus či minimalismus. Ovšem ovlivněn pulsujícími „hlasy planet“, skladatel serialistický rozvoj témat občas využívá, byť ho propojuje s dalšími strukturami. Například část věty Beebopterismo vystavěl nad působivými ostinátními figurami, přičemž název může evokovat i bebopový diktát rytmu. Jazz také stále patří k Rileyho inspiračním zdrojům.

Kronos Quartet dotáhl do dokonalosti svoji typickou schopnost propojit a vyvážit zvuk smyčcových nástrojů s přednatočenými pásky. Například v Earth/Jupiter Kiss těžko rozlišíme, kde končí houslové flažolety a sound přechází v kosmické „ruchy a smyčky“.

Mimořádnou sílu mají i věty, do kterých Riley zapojil pěvecký sbor, konkrétně sanfranciský ansámbl Volti. Earth Whistlers evokuje efemérnost a křehkost bytí, Prayer Central působivě přidává k vědeckým a přírodním asociacím také sakrální rozměr.

Pódiové provedení Sun Rings zahrnuje projekci filmových záběrů z kosmu, které zpracoval slavný anglický představitel videoartu, světelný designér a režisér Willie Williams. Ten, který krom vlastních světelných instalací jako Vigil v Canterburské katedrále vytvořil scénu pro monstrózní turné U2, R.E.M. a Rolling Stones nebo spolupracoval na projektech multimediální umělkyně Laurie Andersonové. Ačkoliv vizuály zážitek z hudby umocňují, kompozice funguje dokonale spektakulárně i bez nich. Stačí zavřít oči.