Schikanederovo libreto mísí v bizarní směsici „vysoké“ a „nízké“, také zednářskou symboliku s bodrou lidovostí, Mozartova hudba všechny výstřední zákruty fabule ovšem povyšuje. Posvěcení géniem může na druhé straně přispívat k výkladu ezoterickému, existenciálně filozofickému, psychologickému. V Dlouhé ovšem vznikla ironická pohádka s řadou inspirativních výstupů, občas však v tempu poněkud polevujícím.
Připomeňme základ syžetu. Princ Tamino (Ondřej Rychlý), uštknutý hadem a posléze zachráněný trojicí „nadpřirozených“ dam (Marie Poulová, Marie Turková a Madla Zimová) se vydává na cestu, obdařený kouzelnou flétnou, kterou získal od Královny noci (Jan Sklenář).
