„Jeho rasismus, fašismus a podporování bílé nadvlády (tzv. white supremacy, pozn. red.) nemají v designu žádné místo,“ píše v otevřeném dopise Sarah Whitingová, děkanka fakulty designu slavné Harvardovy univerzity. Philip Johnson tuto fakultu vystudoval, než v roce 1932 do galerie MoMA nastoupil.
Johnson pracoval jako hlavní kurátor oddělení architektury a designu, které sám založil. Proslavil se jako úspěšný architekt. Mezi jeho nejznámější stavby patří Skleněný dům (The Glass House), ve kterém až do své smrti v roce 2005 bydlel, nebo divadlo Davida H. Kocha, kde dnes sídlí newyorský balet.
Galerie MoMA v New Yorku.
Johnson se svými pronacistickými a rasistickými postoji netajil. Pokusil se ve Spojených státech založit jednu z prvních nacistických stran a osobně se zúčastnil slavného norimberského sjezdu NSDAP v roce 1938. Adolfa Hitlera nazýval kouzelníkem.
Mark Lamster, autor Johnsonovy biografie The Man in the Glass House (2018, česky nevyšla), architekta de facto označil za nacistického agenta v srdci Spojených států. Johnson byl dlouho vyšetřován FBI a nakonec se svých postojů zřekl, nikdy ale nebyl z ničeho soudně obviněn.
Nutno dodat, že otevřený dopis Whitingové reagoval již na dřívější popud skupiny Johnson Study Group, jenž sdružuje světové designéry a architekty. Skupina ve svém otevřeném dopise, jenž podepsalo na čtyřicet známých osob z oboru, apelovala na MoMu a GSD, aby ve svých titulech, názvech veřejných míst a jiných oceněních přestaly Johnsonovo jméno uvádět.
