Celkem čtyřicítku portrétů spolu se Saurou vystavuje v Instituto Cervantes i jeho krajan, fotograf Leopoldo Pomés. Výstava potrvá do 23. června, poté se přesune do Paříže a Moskvy.
Carlos Saura - fotografSaura (1932) fotí od mládí, první výstavu měl v roce 1951. Portrétoval svou rodinu, okolí, fotil při natáčeních a vytvářel malované fotografie, které nazval fotosaurios. Mezinárodní věhlas získal ale zejména kvůli desítkám svých filmů. Fanoušci Saury mohou přijít s autorem v Praze besedovat ještě ve čtvrtek 2. května. |
"Jsem fotograf-amatér. Možná jsem byl profesionál, ale to už bylo dávno," připomněl na dnešní vernisáži Saura. Připustil nicméně, že potřebuje fotografovat každý den. Na fotografování jej fascinuje, že fotí to, co se zároveň hned stane minulostí. "Je to krásné a hrozné," nechal se slyšet. Jeho fotografie jsou spontánní, živelné, kromě režiséra Luise Bunuela zvěčnil třeba pár na motorce v dopravní zácpě v Mexiku, koně albína nebo psa s vyceněnými zuby.
Stejná generace, podobné cesty
Katalánský fotograf a publicista Pomés (1931) je také fotograf-samouk. Podílel se například na kampani na kandidaturu Barcelony na pořádání Olympijských her v roce 1992. Od roku 2006 se už naplno věnuje fotografii, především portrétům osobností ze světa kultury, umění, literatury. Zachycuje ale i svět koridy nebo ženy.
Pomésovy fotografie jsou připravené a promyšlené, návštěvníci si na výstavě mohou prohlédnout třeba portréty spisovatelů Gabriela Garcíi Márgueze nebo Julia Cortázara, ale také neznámých krasavic, fotografova holiče nebo cikánské dívky.
"Chtěli jsme společně představit dva autory, kteří patří do stejné generace, dosáhli obrovského uznání a v zásadě se vydali podobnými cestami - oba spojili svou oddanost fotografii s jinými aktivitami, jako například reklamními kampaněmi nebo kinematografií. A i zde dosáhli proslulosti a získali mnoho ocenění," uvedla kurátorka výstavy Oliva María Rubiová.
