Například je jasné, že ústřední postavou je mladý muž jménem Adam Klos (David Švehlík), toho času rozvodový (a tak podobně) soudce. Řečeno se scenáristou Zdeňkem Zapletalem a režisérem Robertem Sedláčkem: "Žádní zločinci, žádné vraždy. Prostě jen každodenní život." Jak také tvůrci dopředu prozradili, Adam chtěl původně být něčím jiným, nejraději fotografem. Pochází však z právnické rodiny, jeho otec (Jiří Bartoška) je ústavní soudce, jeho matka (Daniela Kolářová) advokátka a pod tlakem tradice se tedy Adam stal tím, čím je.
Srdcem je spíš romantik. Soudce Adam Klos v podání Davida Švehlíka.
Má ovšem od své profese odstup. Dění v soudní síni si pro sebe vytrvale glosuje ironickými, sarkastickými, ba sardonickými poznámkami. Neváhá při tom dát na odiv svůj rozhled a sečtělost, cituje třeba Balzakovo vyjádření o tom, že za každým velkým majetkem je zločin. V nějaké jiné epizodě možná odrecituje něco ze Sofokla či z Freuda. Dominantní matka je totiž zjevně jedním z mnoha Adamových problémů. Pokud se neukáže, že recenzentem zhlédnutý díl byl ve skutečnosti pouze Adamovou noční můrou, pak se nešťastnému muži stává třeba i to, že musí soudit spor, kde jeho matka zastupuje jednu ze stran, ještě ke všemu velmi mocnou a nesympatickou. Adamova citlivá povaha kontrastuje s matčinou pragmatičností, což vede k potenciálním konfliktům, charakterním dialogům a otázkám jako "mami, co je pro tebe vlastně právo?". Sám pro sebe pak Adam filozoficky řeší otázku nezasloužené distribuce bohatství ve společnosti, vyjadřuje to pak třeba povzdechem "proč nemůžu věřit chlapovi, co má čtyřicet miliard?".
Zub za zub
Vzhledem k všemu uvedenému vcelku není divu, že rozjitřený Adam dochází na psychoterapii. Jeho terapeutka vypadá jako Jitka Čvančarová (a ta ji také hraje) a vedle hojivého ztišení přináší kontakt s ní Adamovi i další traumata. Mimo terapie se Adam ve volném čase zabývá ještě asi lecčíms, zejména však sportem. Věnuje se tenisu, jezdí na lodi, létá v letadle. Což je dobře pro něj, ale zejména pro diváky, neboť půjde o vítané okamžiky, kdy se na obrazovce něco pořádně hýbe. Jinak totiž seriál, zdá se, zprostředkuje obecenstvu dosti věrně, jak statickou a úmornou záležitostí umí být takové soudní jednání. Jak je těžké udržet pozornost při projevech mluvících hlav a jak obludně nevzhledné je ostění z perforované dýhy v soudní síni, když je nutno do něj civět dlouhé minuty.
Život a doba soudce A. K.Režie: Robert Sedláček, Bohdan Sláma, Radim Špaček Scénář: Zdeněk Zapletal Hrají: David Švehlík, Daniela Kolářová a další Vysílá ČT1 od 1. září. |
Diváka rovněž může potěšit (Adama už méně), že si na mladého soudce zasedl jakýsi podivín, který mu posílá anonymní výhrůžné vzkazy, respektive významně vybrané biblické citáty. Je to trochu otřepané, ale kdo může po autorech anonymů požadovat bůhvíjakou originalitu... V každém případě je tahle thrillerová linka jistě jedním z důležitých a oživujících pojítek jednotlivých epizod.
Recenzentem zhlédnutý třetí díl režíroval přímo spoluautor námětu Robert Sedláček, o celý seriál se však podělil ještě s dalšími dvěma režiséry. Část epizod režíroval Bohdan Sláma, další pak Radim Špaček. Každý z nich uplatňuje ve svých filmech výrazný a odlišný rukopis, který si patrně přenesli i do přidělených epizod. Vnese tento přístup do seriálu kýženou pestrost? Nerozklíží naopak integritu vyprávění? Uvidíme v příštích dílech.
