Kniha kurdského novináře původem z Íránu Behrúze Búčáního vyšla pod názvem Žádný přítel kromě hor: Zápisky z vězení Manus (No Friend But the Mountains: Writing from Manus Prison) a autor s ní vyhrál literární cenu státu Viktorie, která je honorována 100 000 australskými dolary (asi 1,6 mil. korun). Kromě hlavní ceny za literaturu si Búčání odnesl také ocenění v kategorii literatury faktu v hodnotě 25 000 australských dolarů (asi 800 000 korun).
Búčání stále pobývá na ostrově Manus patřící Papuji-Nové Guineji, kam byl internován australskými úřady v roce 2013, když se do této země pokusil připlout na lodi. Do země má vstup zakázán. Kontroverzní detenční středisko Manus bylo zavřeno koncem roku 2017 a on se spolu se stovkami dalších migrantů přesunul do náhradního zařízení.
Většinu textu poslal prostřednictvím aplikace WhatsApp
Austrálie má přísnou politiku vůči všem žadatelům o azyl, kteří se do země snaží dostat po moři. Veřejně deklarovala, že tito lidé nikdy nebudou přesídleni do Austrálie, ani kdyby se zjistilo, že jsou skutečnými uprchlíky. Tato politika má odradit před podniknutím cesty do Austrálie další potenciální migranty.
V rozhovoru s BBC z ostrova Manus Búčání uvedl, že zažívá „velmi paradoxní pocity“. „V některých ohledech jsem velmi šťastný, protože jsme schopni získat pozornost v této tíživé situaci a mnoho lidí se o našem těžkém údělu dozvědělo, což je skvělé... Ale na druhou stranu mám pocit, že nemám právo slavit, protože zde mám spoustu přátel, kteří v tomto místě trpí,“ řekl. „Prvořadou věcí je pro nás získat svobodu, odejít z tohoto ostrova a začít nový život.“
Knihu Búčání napsal v perštině v letech, kdy byl držen v dnes již uzavřeném vězení. Většinu textu poslal prostřednictvím aplikace WhatsApp svému překladateli Omidu Tofighianovi. „WhatsApp je jako moje kancelář,“ řekl. „Nepsal jsem na papíře, protože v té době dozorci každý týden nebo každý měsíc zaútočili na náš pokoj a prohledali náš majetek. Bál jsem se, že bych mohl přijít o své zápisky, takže bylo lepší to napsat a hned odeslat,“ líčí Búčání.
Pětatřicetiletý Kurd podle svých slov utekl z Íránu kvůli problémům, které mu způsobovaly tamní úřady kvůli jeho novinářské práci. Dnes pravidelně publikuje v britském deníku The Guardian, tweetuje o životě na Manusu a pře se s obhájci tvrdé migrační politiky Austrálie. Na svůj telefon dokonce natočil a spolurežíroval dokumentární film.
