"Za rebela mě mají proto, že jsem toho udělal hodně pro americké indiány, zastával jsem se jich a byl jsem obžalován guvernérem Jižní Dakoty a FBI.
Měl jsem zaplatit celkem 49 milionů dolarů," řekl Matthiessen. Soud pro pomluvu nakonec po roce vyhrál. "Tohoto muže si nelze koupit," řekl prezident festivalu, americký básník Michael March před předáním ceny o Matthiessenovi. Na pódiu pak Matthiessen zavzpomínal na to, jak to vypadalo v Praze, když tu byl roku 1948 poprvé.
Před udělením ceny předvedl Těatr Novogo Fronta svou dynamickou pantomimickou performanci Kacířství a rebelie, jíž dominoval tanec v kulisách metalové muziky a černé, červené a bílé barvy.
Festival letos představí 12 spisovatelů z různých zemí. Ze tří původně ohlášených držitelů Nobelovy ceny přijel nakonec jen čínský dramatik a romanopisec Kao Sing-ťien. Karibský básník Derek Walcott a německá autorka rumunského původu Herta Müllerová svou účast odřekli ze zdravotních důvodů.
Třiaosmdesátiletý Matthiessen se narodil v dobře zajištěné rodině, vystudoval prestižní školy a jako mladík pracoval pro tajnou službu.
Postupem času prý přehodnotil svůj život a začal se věnovat ekologii a obhajobě lidských práv. Ve svých knihách a článcích se zastává nejen původního obyvatelstva amerického kontinentu.
Matthiessenův hlavní hrdina z románu Hráči na vinici Páně, poloviční severoamerický indián, se podle jeho překladatele Šimona Pellara bouří nejenom proti stereotypu představ většinové bílé kultury USA o indiánech, proti pasivitě svého národa, ale nakonec i proti tomu, aby jako nájemný žoldák bombardoval "divochy" v Jižní Americe.
