Když koncem března 1976 začalo v tuniské poušti natáčení filmu s názvem Star Wars, nikdo v Hollywoodu tomu nevěnoval zvláštní pozornost. Nezávislý filmař George Lucas totiž se scénářem obcházel velká studia, ale nikde neuspěl.
Sci-fi ve druhé polovině 70. let příliš neletělo a nikdo v něm moc neviděl potenciál. Uspěl až ve studiu 20th Century Fox. Dostal peníze, termíny a relativně volnou ruku.
Snímek Star Wars tehdy ještě neměl žádný podtitul a byl koncipovaný jako samostatný film, který má začátek, děj i konec bez nutnosti dalšího pokračování. Byť to už existovalo. Režisér a scenárista Lucas totiž napsal text tak dlouhý, že ho musel rozdělit na tři díly a jen s první částí obcházel studia. Další dva takzvaně strčil do šuplíku, že je třeba někdy natočí.
Obsazení taky nebudilo příliš nadšení. V titulní roli se měl objevit televizní herec Mark Hamill, hlavní ženskou postavu zase měla ztvárnit dcera hollywoodské smetánky Carrie Fisher. Roli šarmantního pašeráka Hana Sola dostal zkušenější Harrison Ford. S Lucasem už dřív natáčel, ale na konkurz původně přišel jen nahazovat text ostatním.
Největší jistotou byl Alec Guinness. Tehdy už veterán stříbrného plátna byl navíc držitelem Oscara za výkon ve snímku Most přes řeku Kwai. K tomu samozřejmě kulturista do kostýmu Dartha Vadera, přes dva metry vysoký mim do kožichu Chewbaccy a také herci do kostýmů robotů.
Snílek George Lucas si skutečně vymyslel pohádkový vesmírný svět plný kosmických lodí, prazvláštních mimozemšťanů, robotů i neexistujících zbraní, a protože tehdy technologie na speciální efekty příliš žádné nebyly, musel je Lucas se svým týmem vymyslet. A to se taky povedlo. Precizně zpracované a ručně dělané modely kosmických lodí začali natáčet před modrým plátem.
Nájezdy kamery řídil vlastnoručně sestrojený jednoduchý procesor, takže bylo možné natáčení opakovat pořád dokola a přesto byl pohyb kamery pokaždé přesně stejný. I to umožnilo do filmu dostat záběry a efekty, které předtím nikdy nikdo neviděl. Nejefektivnější byly především vesmírné letecké souboje, a hlavně pak bitva v „příkopu“ na Hvězdě smrti.
Šest Oscarů
I když původní termín premiéry, který studio stanovilo na Vánoce 1976, George Lucas nestihl, jarní termín roku 77 už byl bez problémů. Povedlo se. Paradoxem také bylo, že ani herci samotní pořádně nevěděli, v čem vlastně hrají, protože viděli maximálně tak hrubý materiál bez speciálních efektů. Ty ale všem vyrazily dech.
George Lucas a jeho tým ukázali světu věci, které ve filmu nikdy nikdo předtím neviděl. Z Lucase to udělalo téměř přes noc uznávaného režiséra, z herců celebrity první kategorie.
Film na Oscarech 1978 získal 10 nominací a šest z nich proměnil. Vydělal miliony dolarů a otevřel Lucasovi cestu nejen k natočení dalších dílů, ale taky k založení firem, které po dlouhá léta ovládaly Hollywood.
A to ať už jde o výrobu speciálních efektů (Industrial Light & Magic), zvuk (Skywalker Sound, THX), střih videa nebo i výrobu animací (Pixar). Ale hlavně – stejným systémem, tedy před jednobarevným plátnem, se filmy točí dodnes.
22. březen 1976 byl den, kdy začalo natáčení filmu, který naprosto změnil Hollywood i celý filmový průmysl.
