Když třináctiletý Matyáš Bureš vypráví o partě kluků z terezínského ghetta, zdá se, že mluví o kamarádech, které dobře zná: „Poprvé jsem o nich slyšel, když jsem se hlásil k nám, na Přírodní školu v Praze, kde je už několik let projekt o dětech v Terezíně. Spolužáci z vyšších ročníků vypátrali spoustu informací o čtrnáctiletém Petrovi Ginzovi, který byl v Terezíně šéfredaktorem časopisu Vedem. Zjistili jsme, že v Terezíně byl další talentovaný kluk, jedenáctiletý Pavel Lion, který vedl časopis Rim Rim Rim. Když jsme si povídali s pamětníky, tak nám říkali, že tehdejší děti úplně byly stejné jako ty dnešní. Taky zlobily, taky měly své sny, ale hlavní co je drželo pohromadě bylo jejich kamarádství. Když si čtu jejich texty, tak si říkám, že jsou jako naši kamarádi.“
Matyáš a jeho spolužáci vyhledali podrobné informace o Pavlovi a jeho kamarádech a vytvořili divadelní představení Terezínské zvony, které hráli po celé republice. Peníze z dobrovolného vstupného investovali do pamětní desky, kterou odhalili v pátek na Pavlově rodném domě v pražském Karlíně, v Sokolovské 86/97. V úterý 8. listopadu od 18 hodin budou hrát představení v Hořicích, na náměstí Jiřího z Poděbrad 342.