Odborná veřejnost reagovala na zprávu o propuštění Zlatuškové otevřeným dopisem vedení ČT, ve kterém mimo jiné vyzdvihuje úspěchy Zlatuškové a její tvůrčí producentské skupiny, která podle signatářů dopisu „zvýšila kvalitu a různorodost programu České televize, a to s ohlasem také v mezinárodním kontextu.“ Připomínají, že projekty Zlatuškové reprezentovaly v poslední době značku České televize na důležitých domácích i zahraničních festivalech, kde získaly řadu ocenění – například film Koza byl vybrán do prestižní soutěžní sekce Forum na Berlinale 2015, dokument K oblakům vzhlížíme získal Cenu české filmové kritiky 2015, projekt Zlatá mládež získal 8. místo v berlínské soutěžní přehlídce nejlepších světových formátů televizí veřejné služby EBU Creative Forum.
„Kromě zmíněných úspěchů však tvorba brněnské skupiny vyvolává společenskou diskusi. To považujeme za jedno z nejdůležitějších poslání veřejnoprávního média. Její pořady o menšinách či snaha reflektovat na obrazovce samotné poslání média veřejné služby byly odvážnými počiny, za které jí právem náleží uznání nejen filmařské obce,“ stojí v otevřeném dopise, pod nímž jsou jako signatáři podepsáni režiséři Helena Třeštíková, Petr Marek, Jan Gogola, producent Radim Procházka, novinář Šimon Šafránek a další. Dopis podepsaly i další osobnosti kulturní veřejnosti, jako ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant, režiséři Radim Šapček a Karel Vachek, producent Čestmír Kopecký, filmový kritik Kamil Fila, budoucí děkan FAMU Zdeněk Holý, ředitelka festivalu Jeden svět Hana Kulhánková a další.
Maxa: odchod Zlatuškové není temné znamení
“Dílo Kamily a jejích spolupracovníků rozhodně nezpochybňuji ani já, ani nikdo z mých kolegů,“ říká v reakci na otevřený dopis přímý nadřízený Kamily Zlatuškové Jan Maxa, ředitel divize Vývoje pořadů a programových formátů. Výpověď Zlatuškové je podle něj nesprávně vnímána v širším kontextu, než jí náleží. „Neumím jedním textem rozptýlit obavy těch, kteří v odchodu Kamily Zlatuškové vidí temné znamení odklonu České televize od společensky závažné, odvážně pojaté či alternativně zaměřené tvorby. To může ukázat pouze čas, o který tímto signatáře prosím,“ píše ve svém vyjádření Jan Maxa.
K neprodloužení smlouvy Kamily Zlatuškové se podle svého vyjádření Maxa rozhodl proto, se jí v poslední době nedařilo prosadit do výroby své pořady. „A nebyly to vždy pořady odvážné či kontroverzní - šlo například o remake seriálu Dva písaři nebo o projekt reality show zaměřené na zdraví a partnerské vztahy mužské části populace.“ Maxa poukazuje také na případy, kdy Zlatušková sama zrušila přípravu pořadů, které program poptával, a v dalších případech předala své pořady mimo svou producentskou skupinu k realizaci jiným útvarům ČT. „To vše se může ojediněle stát každému, když se to ale stává příliš často, jsem nucen, jako ředitel zodpovědný mimo jiné i za ekonomickou efektivitu vývoje pořadů, pokládat to za známku určitého vyhoření a hledat řešení. To dle mého nejlepšího uvážení spočívalo v tom, že pro TS Brno najdu nové producenty, kteří budou schopni zodpovídat za naplňování programové poptávky ČT v celé její šíři, a Kamile navrhnu spolupráci jinou formou, která jí umožní soustředit se na ten druh pořadů, které dělá s nadšením a dobře.“
Zlatuškové byla nabídnuta pozice dramaturgyně, kterou nepřijala, a proto k 30. 6. 2016 z televize odchází.
Zlatušková: zodpovědnosti se nebojím
Sama Kamila Zlatušková popisuje důvody, které jí byly sděleny jako příčina neprodloužení smlouvy, takto: „Bylo mi sděleno, že spolupráce nefunguje, že neumím témata svých projektů komunikovat dovnitř ČT a vedení získalo dojem, že manažerské zodpovědnosti je na mě příliš.“
Problémy v komunikaci s vedením pociťovala Zlatušková už delší dobu. „Už zhruba před rokem došlo k žánrovému omezení mojí tvůrčí skupiny pouze na dokumenty a nové formáty. Šlo například o pilotní díl seriálu na motivy Dvou písařů , který ale navzdory úspěšným focus groups, velmi výhodným ekonomickým podmínkám pro televizi i region a podpoře části vedení neprošel konkurencí jiných nabídek. Společně s rovněž zamítnutou Kanceláří Blaník jsem začala tušit, že důvěra ČT v moji intuici a schopnosti je bohužel velmi nízká. Za což si samozřejmě můžu sama různými divočinami, které jsem ale vždy cíleně vyvažovala kvalitou a festivalovými úspěchy a reprezentací České televize u nás i v zahraničí. V posledních měsících už to pak pak byla pro mě čistá deprese - naráželi jsme jako tvůrčí skupina na hradbu programových uzávěrek a výběrek, nicméně jsme si s kolegy říkali, že to budeme zkoušet, dokud na to budeme mít sílu a bude nás to bavit. Televizi to ale přestalo bavit jako první, což naprosto respektuju. Koneckonců nejsem první ani poslední producent, který v ČT takto končí a mnoho výborných kolegů stále zůstává, ačkoliv jejich kreativita a pravomoci jsou systematicky osekávány - v tomto mi současný producentský systém nepřijde pro tvůrce a náměty vybočující z průměru, příliš vstřícný.“
Jako problematický vidí Zlatušková celkové fungování systému schvalování projektů, který trpí centralizací. „Jsem poslední, kdo by se bál zodpovědnosti za svoje projekty a první, kdo vždy volal po větších pravomocích, které dovoloval systém tvůrčích skupin v 90. letech - především disponování s vlastním rozpočtem. Centralizovaný systém tohoto ražení má svoje výhody a nevýhody, která z mého úhlu pohledu poslední dobou převažují.“
Pod stůl spadly i další projekty, které Kamila Zlatušková pro ČT chystala. „Uzávěrkami reality formátů bohužel neprošlo či spíše nebylo doporučeno několik pro mě zásadních témat: experiment o ekonomické globalizaci a českých produktech nebo cyklus reflektující televizní vysílání ala britský Gogglebox - to je téma, které mě nepřestane bavit zřejmě nikdy a mám zároveň radost z našeho právě vznikajícího cyklu kolegy Dušana Mulíčka o mediálním vzdělávání pro ČT :D. V té zábavnější rovině jsme pak chtěli dělat de facto sportovní reality show o roli muže v české společnosti - trenérkami měly být ženy a v roli sudího Jan Kraus. Tento formát byl odmítnut už na úrovni programové rady. Je samozřejmě zcela běžné, že část plánovaných projektů nevyjde, protože nabídka vždy výrazně převyšuje poptávku a vysílací okna nejsou nafukovací. Ale v takové míře mi to dávalo smysl pouze v tom, že se už se mnou jako s producentkou nepočítá,“ říká Zlatušková.
Na podporu kreativní producentky se vzedmula mohutná vlna protestů nejen z řad filmových profesionálů. „Opravdu mimořádně mě těší, že ačkoliv v českém rybníce jsem malá rybička, stálo tolika lidem, kterých si vážím, za to, aby mi nějakým způsobem vyjádřili podporu. Ačkoliv už to teď budí nepochybně dojem, že je „překamilováno“, protože samo o sobě se vlastně to samé děje v jiných společnostech každý den a nikoho to příliš nedojímá. Věci, které se okolo mě momentálně dějí, jsou motivační a poučné. Člověk se má vždycky co učit, ovšem principiálně bych ráda ve svých základech zůstala stejně tvrdohlavá a doufejme, že i dostatečně sebekritická. A v konečném důsledku je to snad také zpráva, že ČT je instituce, za kterou stojí za to bojovat.“
Další kroky povedou na FAMU
Po oznámení svého odchodu z ČT dostala Kamila Zlatušková řadu pracovních nabídek, z nichž ji nejvíce zaujala pozice proděkandy pro zahraniční vztahy pražské FAMU. „S novým děkanem Zdeňkem Holým jsme ve vážném jednání a podaří-li se to skloubit s rodinnými povinnostmi a aktivní tvorbou i pro jiné televize... No, zkusím to ustát, není to pro mě snadné období, to říkám otevřeně. Ale jsem za něj ráda a ničeho nelituju. A práce pro ČT už vůbec ne.“ Zdeněk Holý oceňuje Zlatuškovou zejména pro její progresivní přístup, smysl pro nové formáty a odvahu věnovat se sociálním otázkám, které u nás nejsou příliš populární. „Vážím si také jejích manažerských schopností,“ dodal Holý.
