Vůbec první retrospektiva malířky a kreslířky, která v 60. letech 20. století rozdala nebo zničila velkou část svého v posledních letech teprve doceňovaného díla, zahrnuje přes 20 obrazů a 120 kreseb z let 1951–2013. Rozšířená repríza výstavy, jejíž premiéru hostila vloni Západočeská galerie v Plzni, potrvá do 20. dubna.
Pozoruhodné utajené dílo
Počátky soustavné výtvarné práce Ludmily Padrtové se podle autora výstavy Ladislava Daňka datují do roku 1951. Do dějin českého výtvarného umění se však nesmazatelně zapsala především tvorbou z druhé poloviny 50. let 20. století. "Vedle Vladimíra Boudníka vytvořila Padrtová během pěti let, a to téměř v utajení, natolik pozoruhodné dílo, že ji dnes odborníci považují za ústřední postavu počátků české poválečné lyrické abstrakce a informelu," upozornil Daněk.
Ludmila Padrtová, z výstavy První dáma české abstrakce
Originalita a výjimečnost Ludmily Padrtové přitom podle něj spočívá ve způsobu znakového transformování skutečnosti. "V roce 1956 namalovala klíčový obraz své abstraktní tvorby – Žlutý, v němž se pravděpodobně poprvé objevuje v její malbě dialog mezi barevnými skvrnami či ploškami a volně vedenými liniemi," připomněl kurátor.
Vrcholnou část díla Ludmily Padrtové uzavírá v roce 1960 cyklus asi 10 obrazů nazvaných Pomsta informelu, čímž ale měla na mysli "pomstu" vlastním obrazům. "V následujícím roce se rozhodla tvorbu ukončit a poté značnou část své práce rozdala nebo dokonce zničila, neboť informelní malba, které se tehdy věnovala již řada autorů, ji začala připadat módní. Víceméně torzo jejího raného díla, z něhož se dochovalo asi 40 obrazů a 250 kreseb, objevil u autorky až v roce 1996 brněnský teoretik umění Jiří Valoch," řekl Daněk.
Padrtová se k tvorbě vrátila až po padesáti letech, v roce 2011, kdy na popud galeristy a sběratele Milana Mikuše začala opět kreslit.
