Sobota 16. ledna 2021svátek má Ctirad -4 °C sněhové přeháňky Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Tajemno i erotika. Česky poprvé vychází oceňovaný čínský spisovatel

Su Tchung: Manželky a konkubíny | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Su Tchung: Manželky a konkubíny | foto: Nakladatelství Verzone

Ve výboru Manželky a konkubíny se poprvé v češtině představuje dílo jednoho z nejznámějších čínských autorů současnosti Su Tchunga. Hrozivé a tajemné příběhy s erotickými motivy přeložili přední čeští sinologové Zuzana Liová a Denis Molčanov, kniha vychází s doslovem další odbornice na dějiny a kulturu Říše středu Olgy Lomové.

Letos jednapadesátiletý Su Tchung v roce 2009 získal jako druhý čínský spisovatel v historii Man Asian Literary Prize a v roce 2011 byl jedním z finalistů Man Booker International Prize. Publikoval přes dvě stě povídek a sedm románů. Jeho texty se hojně překládají do západních jazyků, nejvíce do angličtiny, francouzštiny a italštiny.

Podle českého nakladatele je Su Tchung brilantní vypravěč fascinujících osudů nedávné čínské minulosti. Opakující se revoluce smetávaly staré a nastolovaly nové pořádky, se kterými se člověk musel vyrovnat, nebo nepřežil.

Šílenství za zdmi paláce

Výbor představuje tři novely: kromě titulní ještě Něžné pohlaví a Rod makových polí. V novele Manželky a konkubíny sledují čtenáři proměnu mladé kultivované Lotos, která uprostřed vysokých zdí paláce postupně propadá šílenství, a dozvídají se o strašném tajemství staré studny pod vistárií. Popis rodinných zvyků, poměrů uvnitř neprodyšně uzavřeného mikrosvěta a krutého nerovnoprávného zacházení se ženami tvoří pozadí tragického osudu individuality, která se ocitá v drtící mašinérii samoúčelných společenských pravidel a tradic.

Novela vznikla v roce 1989, na jehož počátku byly krvavě potlačené demonstrace na náměstí Tchien-an-men. Uveřejněna byla o rok později a stala se literární senzací. Režisér Čang I-mou ji dále rozpracoval v mezinárodně úspěšném filmu Vyvěste červené lampióny (1993).

Hrdinkami novely Něžné pohlaví jsou dvě kurtizány, které v roce 1950 poslal komunistický režim na převýchovu do továrny. Před čtenářem vyvstává kontrast mezi dekadentní krásou zašlých časů, v nichž dívky nosily šaty z brokátu a neobešly se bez pudřenky, a mezi ubíjející dřinou továrních dělnic a uniformitou třídních sester.

O zániku rodu největšího pěstitele opia na čínském Jihu pak vypráví spletitý příběh Rod makových polí. Su Tchung události pozemkové reformy zbavuje heroického patosu a optimismu, zachycuje krutost revolučních změn na venkově a zobrazuje spletitost vztahů mezi příslušníky různých společenských tříd.

,

TEST e-shopů potravin: Ráno objednáte, po obědě pečete. Nebo za tři dny

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Když před necelými třemi lety testovala MF DNES internetové prodejce potravin, nacházela se většina Čechů ve stadiu...

Zařiď to, nebo ti vypálím barák. Jak fungovala fotbalová chobotnice

Roman Berbr na mimořádné valné hromadě Fotbalové asociace ČR. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Pro Náčelníka, jak mu přezdívají, bylo přichystáno pravé šampaňské, propiska s gravírovaným jménem Berbr, manžetové...

Tečka za čínskou érou. Skupina Lobkowicz řeší zavírání dalších pivovarů

Pivovar Klášter | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Skupina Lobkowicz se zbavuje „těžkého nákladu“. V ohrožení jsou tři ze sedmi pivovarů. Kromě Uherského Brodu a Kláštera...