17. června 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Tentokrát budeme klidnější, slibuje vedoucí Kronos Quartetu. Představí se na Colours of Ostrava

Po sedmi letech. Kronos Quartet se vrací na Colours of Ostrava. Tentokrát bez... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Po sedmi letech. Kronos Quartet se vrací na Colours of Ostrava. Tentokrát bez... | foto: TOMÁŠ S. POLÍVKA

OSTRAVA Kronos Quartet, jedno z nejrespektovanějších těles zaměřených na interpretaci soudobé hudby, se vrací na Colours of Ostrava. Poslední výboje netradičního smyčcového kvarteta objasnil v telefonátu ze San Franciska umělecký vedoucí Kronosu, houslista David Harrington.

Kronos Quartet se vždy vzpouzel jednoduchému zařazení. Stačí připomenout přesahy kvarteta od soudobé „vážné“ hudby ke skladbám z oblasti předklasické a také k jazzu, rocku, folku a hudbě afrických či asijských kultur. Také v poslední době se kvarteto rozmachovalo napříč žánry a kontinenty. Natáčelo s malijským Triem Da Kali, folkovými zpěváky Rhiannon Giddensovou a Samem Amidonem, díky společnému albu Landfalls avantgardistkou Laurie Andersonovou získalo letos další Grammy. V Ostravě se 18. července můžeme dočkat mnoha repertoárových překvapení.

Hurikán Sandy v partituře. Laurie Andersonová vypráví o překonávání strastí a...
Kronos Quartet. Zleva členové ansámblu John Sherba, Sunny Yang, Hank Dutt a...

LN Vaše letošní album Placeless zaznamenává spolupráci s íránskými zpěvačkami Mahsou a Marjan Vahdatovými. Jak vlastně k tomuto setkání došlo?
Mahsu a Marjan Vahdatovy nám představil přítel Sahba Aminikia, íránský skladatel žijící v San Francisku. Je rezidentním umělcem našeho Kronos Festivalu, známe se přes deset let. Asi před třemi lety převedl sestry Vahdatovy na naši zkoušku. Zkusili jsme něco společně a ihned nás nadchla představa, že bychom spolupracovali na celém albu. Což se nakonec podařilo.

LN Nahrávka Placeless spojuje západní a východní hudební postupy. Řekl jste, že se vám povedlo dostat z nástrojů zvuk, jaký jste dříve neslyšeli. Co pro vás bylo nové?
Potřebovali jsme čas, abychom se na spolupráci se zpěvačkami připravili. Nešlo jen o formální stránku, o postupy běžné ve východní tradici. Museli jsme přizpůsobit zvuk nástrojů mnohem osobnějšímu, intimnějšímu výrazu. Vyvážit náš přednes s vyjádřením Mahsy a Marjan.

LN Na loňské album Clouded Yellow jste natočili kompozice Michaela Gordona. Vzhledem k názvu podle migrujícího druhu motýla jde vlastně o určitou „ódu na svobodu“, je to tak?
Michaela Gordona inspiroval ke skladbě Clouded Yellow stejnojmenný druh motýla (česky Žluťásek čilimníkový – pozn. aut.), který každoročně migruje na ohromné vzdálenosti, tuším mezi severní Afrikou a britskými ostrovy. Michael nám poslal i snímky těchto krásných motýlů, abychom se do jeho inspirace dokázali vžít. A zajisté, toto podobenství má i další roviny.

LN Vaše hudba často nesla sociální či politické poselství, v repertoáru máte kompozice týkající se traumat války ve Vietnamu, holokaustu, balkánského konfliktu. Platí to i pro alba z poslední doby?
Asi nejzásadnější skladbou alba Clouded Yellow je pro nás The Sad Park. Při jejím psaní Michaela ovlivnily nahrávky hlasů dětí v newyorském parku, reagujících na události 11. září 2001. Jako hudebníci se snažíme vnímat a tvořit krásu, ale zároveň se nemůžeme vyhýbat světu, ve kterém žijeme. Samozřejmě přemýšlíme o budoucnosti. Když slyšíme o lidech zavražděných v mešitách a v kostelech, jako se to stalo nyní, zasáhne nás to, jako každého. Proto i naše hudba mívá politické či sociální souvislosti. Jako hudebník totiž stále věřím, že muzika dokáže lidi spojovat. Pomáhá v komunikaci, vede k vzájemnému porozumění.

LN Jak se vám spolupracovalo s Laurie Andersonovou na cyklu Landfall?
Laurie je skutečná bojovnice. Jedna z nejtvořivějších osobností, jakou znám. Zní to jako fráze, ale náš společný čas ve studiu byl prostě nádherný. Ona opravdu umí spoluhráče nadchnout a motivovat.

LN Na letošním Kronos Festivalu jste koncertovali také s duem CocoRosie, což je další nezvyklé spojení. Zůstane u pozvání na pódium, nebo také uvažujete o společném albu?
Máme připravený materiál pro album. Ještě hledáme přesnou formu. Nevíme jistě, kdy nahrávku zrealizujeme a zda se to vůbec podaří, ale uvažujeme o ní.

LN V roce 2012 jste na Colours of Ostrava vystupovali v „hlasitějším“ projektu Unico, s elektronikou a pod širým nebem. Jak na tuto možná trochu nezvyklou zkušenost vzpomínáte?
Velmi přesně a rád, bylo to energické a nabíjející. Opravdu se na ostravské publikum těším. Ovšem tentokrát bude naše vystoupení typičtější, klidnější. Co přesně zahrajeme, ještě nevím, ale určitě budeme vybírat z různorodých koutů našeho repertoáru.