Sobota 22. února 2020svátek má Petr 10 °C oblačno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Tohle nemůže zevšednět! Mít rodinné nakladatelství je převážně risk, tvrdí Jan a Šárka Šavrdovi

Dybbuk osobně. Podle Šárky a Jana Šavrdových je vydavatelství rodinného střihu... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Dybbuk osobně. Podle Šárky a Jana Šavrdových je vydavatelství rodinného střihu... | foto: JULIE ŠAVRDOVÁ

PRAHA Dybbuk je nejen zlý duch, ale i nakladatelství, které provozují v Praze Jan a Šárka Šavrdovi. Vydávají knihy pro náročného čtenáře: v malých nákladech, ale s velkou chutí.

Nejnověji třeba Věštírnu na nebi Josefa Honyse, Všichni mají pravdu Paola Sorrentina nebo Vše je na svém místě Olivera Sackse.

LN: Dybbuk začal vydávat po roce 2000. Co se za ty roky ve vaší branži změnilo?
Hlavní změnou je asi inflace ve vydávání: na jedné straně velké množství vydaných titulů, na druhé straně stále nižší náklad. Kolem roku 2000 to bylo mezi tisícem a čtyřmi tisíci výtisků od knihy, dneska je to sto padesát až tisíc kusů. Takže zaplatit knihu jenom z prodeje jde v roce 2019 výjimečně. Další změnou je pak rozrůstání nakladatelských domů s obrovským kapitálem, u nás třeba Albatros Media. Ale nejde o žádné překvapení, v západní Evropě to takhle funguje dávno…

LN: Jdou nějaké věci taky k lepšímu?
Těžko říct, jestli vyloženě k lepšímu. Z knihy se pomalu stává luxusní zboží, neslouží už primárně jako nepostradatelný zdroj informací. Čtenář si dneska hledí víc formy než obsahu. Aby kniha obstála na trhu, musí prostě nějak vypadat: být atraktivní, módní, stylová. Takže grafická úroveň i kvalita tisku šly v posledních dekádách hodně nahoru. My ale věříme, že funkce knihy jako důvěryhodného média jen tak nezmizí.

LN: Některé tituly máte i ve formátu e-knihy. Je o ně zájem?
Elektronických knih prodáme tak deset procent z celkového objemu. Je to hlavně reklama na tištěnou verzi. Ale vydáváme je i proto, že oslovují jiný typ čtenáře. Dneska žije spousta lidí v digitálním světě. Nechceme je ztratit, takže e-knihy nijak nechráníme a nevadí nám, když je čtenáři sdílejí a kopírují. Je to vlastně takový novodobý samizdat: vydat originál, ať koluje v kopiích mezi co nejvyšším počtem lidí. Úspěch pro nás je, když si čtenář e-knihy koupí výtisk knihy tištěné.

LN: Vydáváte hodně překlady, z finštiny, maďarštiny, rumunštiny, islandštiny, italštiny, spíš z menších, okrajových jazyků. Jak se v těch literaturách orientujete, kdo vám hází lanko?
Bez konzultací to samozřejmě nejde. Vydali jsme překlady z víc než patnácti jazyků a přibývají další, letos třeba japonština. Naštěstí je u nás pořád dost kvalitních překladatelů, kteří se o svou oblast intenzivně zajímají a vědí, z čeho vybírat. Takže vybíráme a ladíme takový titul, který by jednak zajímal nás jako nakladatele, jednak bavil je jako překladatele.

LN: Dá se z neznámého autora udělat bestsellerista?
Určitě to jde. Pokud nakladatel investuje masivně do propagace, placených rozhovorů a reklamní kampaně a pokud je autor zároveň dostatečně extrovertní nebo atraktivní. Talent a kvalitní text ale nevyrobíte. Literární kvalitu, kterou se snažíme vydávat my, bestsellerista nezaručí.

LN: V roce 2007 vyhrála kniha z Dybbuku hlavní cenu v Magnesii Liteře. Šlo o román Simion Výtažník Petra Cimpoeşa. Pomohlo to knize s prodejem?
Pomohlo. Dělali jsme dokonce dotisk. Bez té ceny by kniha skončila jako prodejně nevýrazná. Zájem o rumunskou literaturu je u nás totiž mizivý. To je velká škoda, protože Rumunům se v literatuře daří – a někdy líp než českým autorům. Výborně reflektují třeba svou komunistickou minulost. Obecně se toho v rumunské kultuře děje hodně zajímavého.

LN: Jistý úspěch jste zaznamenali i s knihami britského neurologa Olivera Sackse. Co vás k Sacksovi dovedlo?
Zajímají nás vnitřní světy lidí s různými odchylkami nebo změnami. Takových lidí, kteří jsou oproti většinové populaci jiní. Právě Sacks dokázal postoj anglosaské společnosti k takovým lidem změnit. Chtěli jsme k té změně dopomoct i v Česku. Navíc v jeho psaní se jedinečně snoubí víc kvalit: nadšení pro neurologii, fungování mozku a vědomí, vysoká odbornost a empatie k pacientům plus značný literární talent.

LN: Další linkou ve vašem edičním plánu je literární experiment. Právě vyšla Věštírna na nebi Josefa Honyse. Před ním Zdeněk Barborka, Ladislav Novák, Karel Adamus, Ladislav Nebeský… Experiment měl v Čechách svou hvězdnou hodinu v šedesátých letech. Jak se mu daří dneska?
Nijak zvlášť. Občas se sice nějaká práce najde, ale pořád čekáme. Potenciál tu je: nejeden zavedený autor konzervativního střihu by se mohl nechat literárním experimentem inspirovat.

LN: Jste nakladatelství rodinného formátu. Je to víc risk, nebo zisk?
Samozřejmě převážně risk, někdy náhodou zisk. Ale je to práce, která nás pořád baví. S každou novou knihou přichází jiný typ autora, jiný typ problémů, jiné výzvy. Tohle nemůže zevšednět.

Premium

Která auta jsou skutečně bezpečná? Crash testy versus realita

Folksam je na trhu od roku 1908 a patří k největším švédským pojišťovnám. Od... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Setkáváme se s názory, že auta jsou navrhována tak, aby dosáhla dobrých výsledků v nárazových testech. Díky Folksamu...

Premium

Trend u rozvodů: čím dál více dětí končí ve střídavé péči

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Neustálé pendlování mezi dvěma domácnostmi dětem škodí, varují odborníci. Ve střídavé péči je v Česku stále více dětí....

Premium

Když je střílečka povinná. Hraju hry a platí mě za to, říká člen týmu Brute

Filip Dolenský, profesionální hráč počítačových her | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Má k dispozici fitness trenéra, mentálního kouče, psychologa a ve škole individuální studijní plán. Tedy servis...

7 tipů, jak zatočit se stresem
7 tipů, jak zatočit se stresem

Doba se neustále zrychluje. Často se za celý den nestíháme ani zastavit. Přitom stačí změnit pár návyků a objevit díky nim krásu pomalejšího tempa, relaxaci a prožitek přítomného okamžiku.