Úterý 1. prosince 2020svátek má Iva 0 °C sněhové přeháňky Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Tohle nemůže zevšednět! Mít rodinné nakladatelství je převážně risk, tvrdí Jan a Šárka Šavrdovi

Dybbuk osobně. Podle Šárky a Jana Šavrdových je vydavatelství rodinného střihu... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Dybbuk osobně. Podle Šárky a Jana Šavrdových je vydavatelství rodinného střihu... | foto: JULIE ŠAVRDOVÁ

PRAHA Dybbuk je nejen zlý duch, ale i nakladatelství, které provozují v Praze Jan a Šárka Šavrdovi. Vydávají knihy pro náročného čtenáře: v malých nákladech, ale s velkou chutí.

Nejnověji třeba Věštírnu na nebi Josefa Honyse, Všichni mají pravdu Paola Sorrentina nebo Vše je na svém místě Olivera Sackse.

LN: Dybbuk začal vydávat po roce 2000. Co se za ty roky ve vaší branži změnilo?
Hlavní změnou je asi inflace ve vydávání: na jedné straně velké množství vydaných titulů, na druhé straně stále nižší náklad. Kolem roku 2000 to bylo mezi tisícem a čtyřmi tisíci výtisků od knihy, dneska je to sto padesát až tisíc kusů. Takže zaplatit knihu jenom z prodeje jde v roce 2019 výjimečně. Další změnou je pak rozrůstání nakladatelských domů s obrovským kapitálem, u nás třeba Albatros Media. Ale nejde o žádné překvapení, v západní Evropě to takhle funguje dávno…

LN: Jdou nějaké věci taky k lepšímu?
Těžko říct, jestli vyloženě k lepšímu. Z knihy se pomalu stává luxusní zboží, neslouží už primárně jako nepostradatelný zdroj informací. Čtenář si dneska hledí víc formy než obsahu. Aby kniha obstála na trhu, musí prostě nějak vypadat: být atraktivní, módní, stylová. Takže grafická úroveň i kvalita tisku šly v posledních dekádách hodně nahoru. My ale věříme, že funkce knihy jako důvěryhodného média jen tak nezmizí.

LN: Některé tituly máte i ve formátu e-knihy. Je o ně zájem?
Elektronických knih prodáme tak deset procent z celkového objemu. Je to hlavně reklama na tištěnou verzi. Ale vydáváme je i proto, že oslovují jiný typ čtenáře. Dneska žije spousta lidí v digitálním světě. Nechceme je ztratit, takže e-knihy nijak nechráníme a nevadí nám, když je čtenáři sdílejí a kopírují. Je to vlastně takový novodobý samizdat: vydat originál, ať koluje v kopiích mezi co nejvyšším počtem lidí. Úspěch pro nás je, když si čtenář e-knihy koupí výtisk knihy tištěné.

LN: Vydáváte hodně překlady, z finštiny, maďarštiny, rumunštiny, islandštiny, italštiny, spíš z menších, okrajových jazyků. Jak se v těch literaturách orientujete, kdo vám hází lanko?
Bez konzultací to samozřejmě nejde. Vydali jsme překlady z víc než patnácti jazyků a přibývají další, letos třeba japonština. Naštěstí je u nás pořád dost kvalitních překladatelů, kteří se o svou oblast intenzivně zajímají a vědí, z čeho vybírat. Takže vybíráme a ladíme takový titul, který by jednak zajímal nás jako nakladatele, jednak bavil je jako překladatele.

LN: Dá se z neznámého autora udělat bestsellerista?
Určitě to jde. Pokud nakladatel investuje masivně do propagace, placených rozhovorů a reklamní kampaně a pokud je autor zároveň dostatečně extrovertní nebo atraktivní. Talent a kvalitní text ale nevyrobíte. Literární kvalitu, kterou se snažíme vydávat my, bestsellerista nezaručí.

LN: V roce 2007 vyhrála kniha z Dybbuku hlavní cenu v Magnesii Liteře. Šlo o román Simion Výtažník Petra Cimpoeşa. Pomohlo to knize s prodejem?
Pomohlo. Dělali jsme dokonce dotisk. Bez té ceny by kniha skončila jako prodejně nevýrazná. Zájem o rumunskou literaturu je u nás totiž mizivý. To je velká škoda, protože Rumunům se v literatuře daří – a někdy líp než českým autorům. Výborně reflektují třeba svou komunistickou minulost. Obecně se toho v rumunské kultuře děje hodně zajímavého.

LN: Jistý úspěch jste zaznamenali i s knihami britského neurologa Olivera Sackse. Co vás k Sacksovi dovedlo?
Zajímají nás vnitřní světy lidí s různými odchylkami nebo změnami. Takových lidí, kteří jsou oproti většinové populaci jiní. Právě Sacks dokázal postoj anglosaské společnosti k takovým lidem změnit. Chtěli jsme k té změně dopomoct i v Česku. Navíc v jeho psaní se jedinečně snoubí víc kvalit: nadšení pro neurologii, fungování mozku a vědomí, vysoká odbornost a empatie k pacientům plus značný literární talent.

LN: Další linkou ve vašem edičním plánu je literární experiment. Právě vyšla Věštírna na nebi Josefa Honyse. Před ním Zdeněk Barborka, Ladislav Novák, Karel Adamus, Ladislav Nebeský… Experiment měl v Čechách svou hvězdnou hodinu v šedesátých letech. Jak se mu daří dneska?
Nijak zvlášť. Občas se sice nějaká práce najde, ale pořád čekáme. Potenciál tu je: nejeden zavedený autor konzervativního střihu by se mohl nechat literárním experimentem inspirovat.

LN: Jste nakladatelství rodinného formátu. Je to víc risk, nebo zisk?
Samozřejmě převážně risk, někdy náhodou zisk. Ale je to práce, která nás pořád baví. S každou novou knihou přichází jiný typ autora, jiný typ problémů, jiné výzvy. Tohle nemůže zevšednět.

Plaga: Stát zaplatí doučování slabších žáků, zvažujeme školu o prázdninách

Ministr školství Robert Plaga | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Příští týden by už konečně mohlo být zřejmé, kdy se minimálně prvňáčci a druháci vrátí do školních lavic. Do konce...

Covid může zabíjet i kvůli přehnané imunitě. V ohrožení nejsou jen oslabení

Druhá vlna pandemie v pražské nemocnici Na Bulovce. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Většina nakažených vyleží covid-19 doma. Pro část pacientů s vážným průběhem je ale koronavirus doslova zabijákem. Tedy...

ANALÝZA: Mlčenlivá pomsta. Američané se bojí říkat, co si myslí, ukázaly volby

Jak volilo americké vnitrozemí? | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Amerika odvolila a nikdo nevěděl, kdo vyhrál, i když Joe Biden to pak začal mít stále více na dosah, byť jen o nos. Ale...

SOUTĚŽ: Vyhrajte a zachumlejte se do beránkové soupravy od decoDoma!
SOUTĚŽ: Vyhrajte a zachumlejte se do beránkové soupravy od decoDoma!

Mrazivých večerů přibývá a s nimi i touha zachumlat se do něčeho hřejivého. Souprava NOEL vám toto splní a navíc je v opravdu rozkošném zimním...