2. května 2017 20:15, aktualizováno  20:26 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Tvůrce Maxipsa Fíka Jiří Šalamoun dostal na Anifilmu cenu za celoživotní dílo

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Jiří Šalamoun, | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jiří Šalamoun, | foto: Hynek Glos

Třeboň Jiří Šalamoun, autor Maxipsa Fíka, dostal v úterý v Třeboni na filmovém festivalu Anifilm cenu za celoživotní dílo. Festival s rozpočtem 11 milionů korun, který začal v úterý, potrvá do 7. května, přinese asi 500 snímků, přijede přes 1200 filmových profesionálů. Řekl ředitel Anifilmu Tomáš Rychecký.

Cenu za Šalamouna převzal jeho přítel Luboš Drtina. Výtvarník poslal videozdravici. „Rád jsem do Třeboně jezdíval při AniFestu na motorce, bydlíval na náměstí v hotelu a měl štěstí v antikvariátu naproti a taky jsem měl polévku z kapra. Jen samé dobré vzpomínky. Přijímám blahopřání, pokud je to pravda, s tou cenou,“ vzkázal Šalamoun z videa.

Festival přinese retrospektivu Šalamounových filmů, otevřel i výstavu jeho prací. „Je osobitý výtvarník, který ovlivnil českou animovanou tvorbu. Jeho tvorba není zas tak bohatá, ale vyrostlo na ní několik generací lidí, kterým se zaryla hluboko pod kůži, a všichni znají jeho animované titulky a Maxipsa Fíka,“ řekl Rychecký.

Jiří Šalamoun: Maxipes Fík

Jiří Šalamoun: Maxipes Fík

Zájem o Anifilm roste. Již v úterý bylo podle ředitele v Třeboni víc návštěvníků a lidí v sálech než loni. Letos poprvé připravil festival předprodej celotýdenních akreditací za zvýhodněnou cenu, jichž se prodalo několik desítek. „Beru to jako úspěch,“ řekl ředitel.

Novinek je více. Přibylo promítací místo v Lázních Aurora, kde mají lázeňští hosté snímky zdarma, město nově oproti předchozím ročníkům zaplnily dřevěné rozcestníky ve tvaru prstů. Rybí oči, letošní symbol Anifilmu, zdobí plakáty, balonky i placky.

Festival promítne na 500 filmů

Na festivalu se objeví na 500 filmů, z toho 132 soutěžních, mezi nimiž budou Lichožrouti Galiny Miklínové i adaptace pohádky bratří Grimmů Dívka bez rukou. Novou programovou sekcí je Virtuální realita. Návštěvníky čekají i dílny animace, koncerty, divadla, výstavy a nejnovější večerníčky. Z Austrálie přiletí držitel Oscara Adam Elliot.

„Virtuální realita je nový fenomén, který velice rychle roste a začali se mu věnovat i někteří tvůrci v Čechách, kteří přijedou. Návštěvníkům festivalu naši pomocníci pomohou nasadit brýle a proniknout do nového fantaskního světa, zahrají si i nové počítačové hry. Je to nevšední zážitek, že člověk v té realitě je, ne že by na ni koukal,“ řekl Rychecký.

Maxipes Fík je pátý nejoblíbenější večerníček

Kreslený večerníček o psovi, jejž namluvil Josef Dvořák, zná řada Čechů. Jiří Šalamoun vytvořil kromě Maxipsa Fíka ale i titulky k filmům Jak básníkům chutná život, Holka na zabití či A. C. Dupin zasahuje. Festival promítne všechny jeho snímky a v úterý v Domě Štěpánka Netolického otevřel výstavu jeho prací.

„Šestadvacet dílů Maxipsa Fíka, který měl velkou odezvu u širokého publika, jsme točili průběžně od roku 1975 asi až do roku 1986. Jeho „lehká“ poloha mi vlastně nejvíc vyhovovala. Nikdy se tu nepředstíralo, že jde o něco jiného, než čím ten seriál skutečně byl. Ale současně sem pronikala ironie spojená s viděním světa, a to i toho, který nás bezprostředně obklopoval, a přitom nenásilně a vizuální formou,“ řekl Šalamoun, jenž nedávno oslavil 82. narozeniny, pro časopis Film a doba.

V nedávné divácké anketě skončil Maxipes Fík mezi 50 večerníčky na pátém místě. Předlohou Fíkovi se stal pes Šalamounovy rodiny, bobtail, jejž autor koupil dceři. Výstava, jež potrvá do 9. července, zachycuje i Šalamounovy ‚zásahy‘ do hraných filmů: titulky, sekvence i plakáty.

„Do české animace se zapsal několika málo filmy, nicméně jeho stopa je velmi výrazná, svůj rukopis vsadil do různých forem, a i jako výtvarník významných režisérů Jiřího Brdečky nebo Václava Mergla. Výstava se jmenuje Maxipsem v animaci, což naznačuje jeho polohu. Mohutnost, jakási nemotornost šalamounovské linky se projevila i u Maxipsa Fíka, který je jeho opus magnum v animovaném filmu: i když vymyšlená magická postava, tak působí hodně skutečně,“ řekl dramaturg festivalu Pavel Horáček.

Jako výtvarník se Šalamoun podílel na šesti samostatných krátkých filmech, vesměs pro dospělé. Patří k nim Brdečkův snímek Láááska nebo Merglův horor Sestřeničky. „Již v roce 1978 vznikl slavný fíkovský silvestrovský speciál Maxipes Fík filmuje. Ten dokazuje, jak už nedlouho po svém vzniku byl seriál oblíbený napříč věkovými vrstvami publika,“ řekl kurátor výstavy David Kubec z Alšovy jihočeské galerie. Na některých filmech se Šalamounem spolupracovala i jeho žena Eva.

Šalamoun má za sebou přes sto výstav, ilustroval více jak 80 knih jako jsou Poslední Mohykán, Hobit, Tracyho tygr či Chrám Matky Boží v Paříži.

ČTK
  • 0Diskuse