Alfred Brendel má za sebou mezinárodní kariéru, v níž se již 60 let soustředí na interpretaci středoevropských skladatelů od Bacha po Schoenberga. Je prvním pianistou, jenž nahrál kompletní klavírní dílo Ludwiga van Beethovena a významnou měrou se zasloužil o to, že se Schubertovy klavírní sonáty a Schoenbergův klavírní koncert staly součástí běžného klavírního repertoáru. Jako sólista završil svou koncertní kariéru 18. prosince 2008 s Vídeňskou filharmonií a tento koncert byl deníkem Daily Telepgraph zařazen mezi 100 nejvýznamnějších kulturních událostí posledního desetiletí.
Alfred Brendel - portrét od významné rakouské fotografky Barbary Klemm.
Kromě hudby je v popředí zájmu Alfreda Brendela literatura. Publikoval dvě knihy esejů – Knihu hudebních nápadů a myšlenek a O čem je hudba? Vydal také čtyři svazky německy psané poezie. Alfred Brendel přednášel a dosud přednáší, recituje svou poezii a učí mistrovské kurzy na festivalu v Salzburgu a Verbieru, ve vídeňské Musikverein a Konzerthaus, v londýnské Wigmore Hall a na univerzitách a v koncertních sálech nejvýznamnějších německých a evropských měst. Učí jako hostující profesor v Cambridgi, působí na Newyorské univerzitě, v Berkeley a dalších.
V Praze Brendel představí výběr pěti svých oblíbených filmů, které doplní odborným úvodem. Jako první to bude film Ida režiséra Pawła Pawlikowského, který se v originální černobílé stylizaci praví do Polska 60. let. Dva z uváděných filmů patří k filmové klasice - japonské drama režiséra Jasudžira Ozua Příběh z Tokia a Loni v Marienbadu režiséra Alaina Resnaise, jednoho ze spoluzakladatelů francouzské nové vlny. Dále budou uvedeny dva rakouské filmy - tragikomedie Lurdy režisérky Jessicy Hausner a drama Atmen (Dýchat) režiséra Karla Markovicse.
Sylvie Testudová ve filmu Lurdy.
Součástí návštěvy Alfreda Brendela bude také jeho účast na koncertě Bennewitzova kvarteta, které ve středu 16. září zahraje poslední Smyčcový kvartet L. van Beethovena, které Brendela osobně okomentuje. „Vystupováním před publikem jsem se nikdy neopájel. Líbí se mi ale, když mohu něco zprostředkovat. Souvisí to s tím, že můj hudební vývoj i nadále pokračuje a rád umožňuji ostatním, aby si z toho něco vzali. Můj osmdesátiletý mozek je jistě víc selektivní, než byl dřív, přesto ale hudebně stále trochu roste. Mé představy o skladbách jsou zřetelnější, plastičtější.“ S kvartetem bude Brendel pracovat také v rámci workshopu.
