Mezi hroby vznikala s dvouletým chlapcem Tadeášem scéna reminiscence profesorova života, kdy během druhé světové války jako osmnáctiměsíční židovský hoch přišel do Prahy k adoptivním rodičům. Ti s ním nemohli v roce 1943 na normální procházky a chodili tedy na hřbitov, aby je nikdo nepotkal.
„Fascinuje mě celá životní anabáze profesora Skamene, který se o svém původu dozvěděl až v dospělosti. Pokračuje ve své vědecké a lékařské práci a má v sobě vnitřní hnací motiv dokázat, že záchrana jeho života měla cenu,“ řekla režisérka Činčerová.
  |
Snímek by měl být dokončen na začátku léta. Tvůrci by ho chtěli dát profesorovi Skamene k jeho letošním osmdesátým narozeninám.
Profesor Emil Skamene, jeden z nejuznávanějších světových imunologů a genetiků, se narodil v haličské Bučači pravděpodobně v srpnu 1941 jako Emil Kleiner, syn významného haličského notáře Benio Kleinera a jeho manželky Gizely. Jeho rodiče zahynuli při pogromu v roce 1943.
Krátce před svou smrtí však dokázali zařídit, že syn byl složitou cestou dopraven do Prahy. Poté, co opustil bývalé Československo, žije již léta v Kanadě. Za svůj profesní život napsal přes 280 publikací z oblasti genetiky, imunologie a metabolických poruch. Získal desítky význačných ocenění mnoha světových univerzit, vědeckých akademií, výzkumných center a společností i mezinárodních organizací. Je zakladatelem a prvním ředitelem Ústavu pro klinický výzkum Univerzity McGill v Montrealu a je také členem České učené společnosti.
„Za mnoho let svého působení na poli dokumentárního filmu jsem se setkala se stovkami lidských příběhů. Některé byly všední a obyčejné, jiné překypovaly zvraty a rozmanitostí. Jeden mi doslova vyrazil dech. Je to příběh špičkového vědce, který věnoval celý svůj profesní život tajemství genů a přitom po léta neznal geny vlastní,“ podotkla Činčerová.
Absolventka režie dokumentární tvorby na FAMU v Praze Alena Činčerová má na svém kontě má již přes 250 titulů převážně dokumentárních filmů, například pro cykly České televize: Gen, Cestománie, Jak se žije nebo Neobyčejné životy. K jejím významným dokumentům patří epos Sedláci, sonda do problému domácího násilí Au! nebo Peníze Jiřího Krejčíka zachycující vitalitu devadesátiletého českého režiséra.
Za své filmy získala řadu festivalových cen. V České televizi také vytvořila zcela nové formáty. Prvním byl populární zábavný cyklus Komici na jedničku o hvězdách českého humoru. Tím zatím posledním je dokumentární cyklus Modrá krev o historii a současnosti české aristokracie s Františkem hrabětem Kinským v roli průvodce.
Činčerová vrátila na filmové plátno i jeviště Kinoautomat, první interaktivní film světa, vynález jejího otce Radúze Činčery z roku 1967, který zrekonstruovala a představila v Britském Filmovém Institutu v Londýně v obnovené premiéře v roce 2006. O rok později se premiéra uskutečnila v Praze.
