15. května 2019 10:33, aktualizováno  12:19 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

‚Byl jsi živel, budeš nám chybět, moc.‘ Národní divadlo se rozloučilo s Postráneckým

Poslední rozloučení s Václavem Postráneckým. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Poslední rozloučení s Václavem Postráneckým. | foto:  Michal Šula, MAFRA

Praha V zaplněném Národním divadle se uskutečnilo poslední rozloučení s hercem Václavem Postráneckým, který zemřel po těžké nemoci 7. května ve věku 75 let. Hlediště zaplnila řada známých umělců. Postránecký byl dlouholetým členem činoherního souboru první české scény, věnoval se dabingu a známý je z mnoha filmových a televizních rolí.

Krátce po jedenácté hodině smuteční obřad zahájila audioukázka z představení Tři mušketýři. Hlediště Národního divadla bylo zaplněno až po balkóny. Na plátno se promítaly Postráneckého fotografie v mnoha hereckých rolích i úryvky z divadelních inscenací jako třeba Vévodkyně Vladštejnských vojsk a Rok na vsi.  V průběhu ceremoniálu se u rakve v dějišti střídaly čestné stráže z řad hereckých kolegů. Mezi nimi Hana Maciuchová, Saša Rašilov či Miloslav Donutil a další. 

„Režiséři i kolegové se ho někdy báli, byl maximalista, neměl rád ulévání. Jeho kariéra nebyla o štěstí nebo náhodě. Musel tvrdě pracovat. Začít ve skromných poměrech a postupně krok za krokem, roli za rolí, angažmá za angažmá se vypracovat mezi přední české herce. Jeho obliba byla dána pilnou prací a odvahou,“ řekl při posledním rozloučení ředitel Národního divadla Jan Burian. „Jeho krédo bylo jít poctivou cestou a úsilím,“ dodal Burian.

S Postráneckým se loučila i herečka Taťjana Medvecká. „Milý Václave, mám tě moc ráda. Pomáhá mi představa, že tu teď někde jsi a potutelně se mi směješ, jak to zvládnu,“ mluvila Medvecká na pódiu chvějícím se hlasem a vyzdvihla Postráneckého humor. Podle ní měl Postránecký potřebu dávat lidi dohromady. „Byl jsi živel. Byl jsi nepřehlédnutelný, univerzální umělec, milující otec. Budeš nám chybět, moc. Čest tvoji památce,“ řekla Medvecká.

Smuteční atmosféru dotvářela také hra na klavír a zpěv Ondřeje Brzobohatého, který předvedl píseň It might be you z filmu Tootsie. „Václav Postránecký tento film miloval a mistrovsky nadaboval,“ řekl Brzobohatý.  

Poslední rozloučení s Václavem Postráneckým.
Ve středu se lidé v Národním divadle naposledy rozloučili s Václavem...

‚Tvou vášní bylo tvořit‘

Umělecký šéf činohry Národního divadla Brno Milan Šotek údajně projev mít nechtěl, vybídl ho k tomu ale Postráneckého syn. „Dlouho jsem si o tobě myslel, že ses narodil na Moravě. Klamal jsi moravskou povahou. Byl jsi pro mě velký klicperovský herec, který rozvíjí tradici komediantského divadla,“ loučil se Šotek s tím, že byla s Václavem Postráneckým legrace a poděkoval za cestu „za divadlem a k divadlu“, která byla díky herci zábavná. 

„Tvořit, to byla tvoje radost a vášeň. Postavit dům, zasadit révu, smát se s kolegy, rodinou,“ vyjmenovával herecký kolega František Němec oblíbené činnosti Postráneckého. Citoval Shakespearovy sonety, které mu Postránecký dříve recitoval v šatně divadla.

Šéf činohry Národního divadla Daniel Špinar se rozloučil vzpomínkou na derniéru Tří sester, kde Václav Postránecký v nenápadném gestu položil tvář na divadelní prkna, jako by se loučil. „Ne každý si toho tehdy všiml. Odešel jsi daleko, už tě nedohoníme. Leť s pánem Bohem,“ řekl Špinar.

Na poslední rozloučenou, ještě před vynesením rakve, zazněla z reproduktorů píseň Andělská od Zuzany Navarové a následoval dlouhý potlesk. Smuteční hosté poté měli možnost ve foyer Národního divadla napsat vzkazy do kondolenční knihy. 

Poslední sbohem svému kolegovi dali například i Vladimír Javorský, Jaromír Hanzlík nebo Jiřina Bohdalová. Až z Hradce Králové přijela i paní Macháčová, která nejraději vzpomíná na Receptář prima nápadů a film S tebou mě baví svět. „Mám od něj ráda všechny role, i ty, kde byl ještě kluk,“ sdělila. Václav Postránecký byl podle ní velmi lidský a srdečný člověk. „Byl velmi lidový, příjemný, sympatický,“ dodala její přítelkyně. Rozloučení se účastnila také Milena Rychetská z Prahy, která Postráneckého obdivovala podobně jako Luďka Munzara, který zemřel letos v lednu. „Moudrých lidí ubývá. Dobří lidé se míchají se zlými a je čím dál těžší mezi nimi rozlišovat,“ uvedla pro Lidovky.cz.

Vyučil se zámečníkem, hrál v divadle i ve filmu

Pražský rodák Postránecký se vyučil zámečníkem, v divadle i ve filmu hrál od dětství. Po angažmá v Uherském Hradišti, Brně a Městských divadlech pražských se stal členem činohry Národního divadla na začátku roku 1979.

V posledních dvou desítkách let se objevil třeba ve Stroupežnického Našich furiantech, Moliérově Pánovi z Prasečkova či v odvážných inscenacích Roberta Wilsona. V roce 1995 dostal divadelní Cenu Thálii za roli Podkolatova v Gogolově Ženitbě.

Výrazně se uplatnil i u filmu a v televizi. Zřejmě nejvýrazněji si ho diváci pamatují jako jednoho z otců v komedii S tebou mě baví svět. Milovníka života a krásných žen si zahrál ve filmu Konto separato, dědečka ve snímku Jak se krotí krokodýli, vinaře v komediích Bobule a 2Bobule. Z televizních seriálů z poslední doby se objevil v sérii Krejzovi, Vinaři nebo Doktoři z Počátků.

Věnoval se také dabingu, za dabingový mužský herecký výkon získal v roce 2005 Cenu Františka Filipovského. Letos ji posmrtně obdrží znovu za celoživotní mistrovství v tomto oboru.

ČTK, vkrVeronika Krejčí