3. září 2017 23:33 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Národní galerie vystavovala nejdražšího žijícího malíře současnosti Richtera

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
1025 barev. Richterovy vzorníky barev, které umožňují téměř neomezené kombinace... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy 1025 barev. Richterovy vzorníky barev, které umožňují téměř neomezené kombinace... | foto:  Petr Topič, MAFRA

PRAHA Do neděle po schodišti paláce Kinských sestupovala zamyšlená křehká blondýnka, kterou v rouše Evině a životní velikosti zachytil Gerhard Richter. Jedná se o jeho první manželku Emu, jejíž nahotou chtěl dnes pětaosmdesátiletý německý malíř protestovat proti tvrzení Marcela Duchampa, že je s malířstvím konec. Obraz nazvaný Ema (Akt na schodech) uvozuje Richterovu pražskou retrospektivu, kterou mnozí považovali za blockbuster letní sezony.

Při pohledu na návštěvnost tomu tak ale není, protože Richterova miliardová plátna předčily samorosty Františka Skály. Zatímco na Richtera zavítalo do úterý 49 341 lidí, na Skálu do Valdštejnské jízdárny 57 950. Jejich výstavy skončily v neděli.

Nejúspěšnější výstavy Národní galerie

1. Císař Karel IV. 1316–2016 (92 857 návštěvníků)
2. František Skála Jízdárna (57 950)
3. Celník Rousseau: Malířův ztracený ráj (57 047)
4. Gerhard Richter (49 341)
5. Americká grafika tří století z National Gallery of Art ve Washingtonu (34 567)
6. Otevři zahradu rajskou. Benediktini v srdci Evropy 800-1300 (28 231)
7. Tajemné dálky, symbolismus v českých zemích, 1880-1914 (27 642)
8. Oskar Kokoschka a Praha (24 241)
9. Umělci a proroci. Schiele, Hundertwasser, Kupka, Beuys a další (19 242)
10. Cranach ze všech stran (14 450)

Ledovec nakonec nedorazil. Už teď je ale jisté, že výstava František Skála Jízdárna je druhou nejúspěšnější výstavou Národní galerie za poslední léta. Předčila ji pouze loňská česko-bavorská výstava Císař Karel IV. 1316–2016, kdy si do Valdštejnské jízdárny našlo cestu 92 857 lidí. Opustíme-li půdu Národní galerie, víc návštěvníků zavítalo loni už jen na Slovanskou epopej ve Veletržním paláci, která ale fungovala jako stálá expozice Galerie hl. m. Prahy. Během roku ji zhlédlo 119 675 lidí.

Přestože Richterova retrospektiva nedosahuje takového zájmu, jde podle odborníků o důležitý mezník. A to nejen kvůli pojistným částkám sedmi desítek pláten, mezi kterými ale nakonec chybí slibovaný Ledovec – nejdražší krajinomalba světa vydražená v březnu v Londýně za 551 milionu korun. „Výstava potvrzuje, že má Gerhard Richter dynamiku a má stále co říct. I když se jedná o klasika, je jeho dílo pořád živé,“ vysvětluje historička umění Marie Klimešová z Ústavu pro dějiny umění FF UK. „Původně jsem byla ohledně pražské retrospektivy skeptická, protože jsem už dříve viděla jeho velkou výstavu v berlínské Neue Nationalgalerie. S odstupem času ale musím říct, že i ve zhuštěném výběru v Praze podala o autorovi velice dobrou představu.“

Zmiňovaná zhuštěnost je na škodu i podle kurátorky Edith Jeřábkové, specializující se na současné umění. Dodává ovšem, že všechno je věc peněz. „Národní galerie začíná nabírat směr zahraničních galerií a kdyby i finance byly adekvátní, dala by se zrealizovat spousta projektů,“ vysvětluje. Odborníci by do budoucna uvítali třeba retrospektivu francouzské sochařky Louise Bourgeoisové. Její souborná výstava před deseti lety putovala z londýnské Tate Modern přes pařížské Centre Georges Pompidou do Guggenheimova muzea v New Yorku a Muzea of Contemporary Art v Los Angeles.

Příště: Giacometti a Kapoor

Jakmile začnou spediční firmy nakládat Richtera a Skálu do klimatizovaných vozů, chce se Národní galerie zaměřit na expozici věnovanou Ferdinandu II. Habsburskému ve Valdštejnské jízdárně (od 3. listopadu) a říjnovou cenu Startpoint 2017 ve Veletržním paláci.

Napřesrok by měla být v Praze výstava švýcarského sochaře Alberta Giacomettiho a v roce 2020 přehlídka fauvisty Henriho Matisse. Současné umění bude reprezentovat britský sochař Anish Kapoor a rakouská malířka Maria Lassnigová. Aj Wej-wejův člun s uprchlíky byměla na jaře nahradit instalace německé konceptualistky Katariny Grosseové.

Pavel Vokatý
  • 0Diskuse




Mýty a fakta o nočním pomočování dětí
Mýty a fakta o nočním pomočování dětí

Podle odhadů trpí nočním pomočováním neboli enurézou asi pětina dětí ve věku 5 let, obtíže se však nevyhýbají ani starším jedincům. Rodiče často spoléhají na to, že „z toho dítě vyroste“, v horším případě děti trestají. Noční pomočování přitom může velmi negativně ovlivnit sebeúctu a duševní pohodu dítěte.