19. prosince 2017 10:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Předvánoční reedice pokrývají všechny styly: od Pavlici po Petřinu

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Ota Petřina a Petra Janů | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ota Petřina a Petra Janů | foto: Alan Pajer

Je tomu tak sice po celý rok, ale před Vánocemi obzvlášť: na trhu s hudbou se objevují nejrůznější kompilace, komplety, reedice či připomínky dávných dějů na scéně v podobě splacených dluhů. Letošní rok není výjimkou.

Je-li řeč o Vánocích, začněme probírku aktuálními retro tituly novým vánočním albem Jiřího Pavlici a Hradišťanu s názvem Pozdraveno budiž světlo (Indies Scope). Ve starších nahrávkách ukazuje záběr souboru v několika rovinách, od lidových písní, mezi nimiž jsou i moc hezky zpracované známé koledy, přes odkazy ke staré hudbě, až po skladatelská díla primáše, která staví na liturgických a biblických textech.

Nevydané živé nahrávky, ale většinou z předešlých edic známé písničky včetně největších hitů písničkáře Pavla Dobeše přináší album Něco o lásce (Warner Music). Nahrávky z archivu Českého rozhlasu převážně z konce 80. let, který lze považovat za kulminační bod kariéry českých folkařů Dobešovy generace, sestavil Jiří Černý. Ten je také autorem – jak jinak – velmi kvalitní studie v doprovodném textu.

Dalším písničkářem, který se připomíná tentokrát archivním dvojalbem dosud nevydaných nahrávek, je Petr Lutka. Vždy stál poněkud ve stínu svých kolegů ze sdružení Šafrán, stylem se ovšem vymykal tehdy i nyní. Zatímco jeho aktuální tvorba obsahuje bez výjimky katolicky orientované písně, v 70. letech platil za hlavního humoristu naší folkové scény. Dvojalbum Malostranská beseda live 1979–1980 (Galén) představuje Lutku jako interpreta vtipných, často pohádkami nebo bajkami inspirovaných písniček, ale také uvádí pozoruhodné česky otextované coververze songů Georgese Brassense, Bulata Okudžavy nebo Marka Grechuty. Toto dvojalbum je zvláště z archivářských důvodů splátka velkého dluhu.

Podobný případ je i nové album Vladimíra Merty z jeho archivní ediční řady Šumák. Tentokrát se na albu s názvem Stará! (Galén) jedná o zmapování jeho etapy s rockovou kapelou Dobrá úroda za zády. Hráli v ní prvotřídní instrumentalisté, povětšinou prošlí ETC... Vladimíra Mišíka, a repertoár tvořily jak některé ze zcela zásadních Mertových písní (např. Mistr Jin a Mistr Jang nebo Praha magická), tak tituly spíše časově orientované.

Dlouhá léta se volá (i v LN) po reedicích klasických nahrávek českého jazzu, zejména pak alb Jiřího Stivína. K umělcovým pětasedmdesátinám nyní vyšel jeho autorský výběr na třech CD, který představuje tři linie jeho dosavadní tvorby. Nese název Quodlibet (Supraphon). První disk obsahuje výběr z ucelených projektů Zvěrokruh (tedy dodnes patrně nejdotaženějšího Stivínova alba vůbec) a Status Quo Vadis.

Druhý obsahuje nahrávky z improvizačně inspirovaného hraní v duu – neboli, jak Stivín říká, tandemu – s kytaristou Rudolfem Daškem. A třetí interpretační Stivínovu tvorbu v oblasti barokní hudby, kde se představuje jako sólový hráč na zobcovou flétnu za doprovodu těles zaměřených na starou hudbu. Je to sice velmi příjemné poslouchání, nelze se však zbavit pocitu jistého zklamání, že opět nedošlo na připomínky dalších skvělých Stivínových alb, třeba Zrcadlení sMirkou Křivánkovou nebo Výletů s Pierrem Favrem.

U prvních kroků zpěvačky Petry Janů stál skladatel a kytarista Ota Petřina. Jejich čtyři společná alba přinášejí jak vcelku běžné, ale dodnes nikoli nepříjemné poprockové písničky (album Motorest), tak i po letech pozoruhodné typicky petřinovské rozmáchlé experimenty (album Ročník 50). Nyní vyšla v boxu souborně nazvaném Petra & Petřina (Supraphon).

  • 0Diskuse


Ondřej Bezr

Autor

Ondřej Bezrondrej.bezr@lidovky.czČlánky


Najdete na Lidovky.cz