„Zemřel pokojně doma 11. června 2026, měsíc před svými 89. narozeninami,“ uvedla v tiskové zprávě Erica Boltonová, šéfka agentury, která umělce zastupovala.
„Trvalý odkaz Davida Hockneyho odráží jeho hluboký entusiasmus pro život, výjimečný smysl pro humor, nesmírnou velkorysost a zvídavost, které vystihuje jeho charakteristický slogan: ‚Love Life‘,“ dodala v tiskové zprávě.
Britská ministryně kultury Lisa Nandyová označila Hockneyho za „skutečného titána britského umění“. „Narodil se a vyrůstal v Bradfordu, (ale) jeho obrazy inspirují lidi po celém světě už od první výstavy v roce 1963,“ uvedla ministryně na síti X. „Jeho neomezená tvořivost a neklidný duch nám zanechávají působivé dědictví,“ dodala.
Hockney se narodil 9. července 1937 v britském Bradfordu v chudé rodině, většinu života však prožil v jižní Kalifornii, kde se jeho hlavním motivem staly prosluněné scenérie.
Jeho tvorba z této doby byla inspirována bohatstvím a blahobytem barevné Kalifornie, proslavily ho i série plaveckých bazénů nebo zavlažovačů na trávu. „Prvních dvacet let svého života jsem strávil v gotické ponurosti severu. Tady jsem se cítil svobodný,“ vypráví Hockney ve své biografii s odkazem na život na západním pobřeží USA.
V pozdějších letech se vrátil do Evropy, kde našel novou inspiraci v zalesněných kopcích svého rodného hrabství Yorkshire a v polích a lesích francouzské Normandie, připomíná agentura AP.
Stal se jedním z nejoblíbenějších britských umělců a jeho díla se na aukcích prodávají za rekordní ceny. V listopadu 2018 byl jeho obraz nazvaný Portrét umělce (Bazén se dvěma postavami) prodán v newyorské aukci za 90,3 milionu dolarů (dnešních 1,9 miliardy Kč), a stal se tak tehdy nejdražším dílem žijícího umělce prodaným v dražbě.
„Popularita a nadčasovost umění Davida Hockneyho, přes všechny jeho proměny a neúnavně vynalézavé experimenty, ve skutečnosti nejsou žádnou záhadou. Jeho dílo obdivují - ani milují není příliš silné slovo - miliony lidí po celém světě, kteří se na ně jen hrnou, protože v něm spatřují předpoklad potěšení,“ napsal historik Simon Schama v eseji k Hockneyho výstavě v Paříži v roce 2025.
Se svými charakteristickými kulatými brýlemi a odbarvenými blond vlasy byl Hockney známou postavou na bouřlivé britské a americké umělecké scéně 60. let, a to ještě předtím, než dosáhl věku 30 let. Jeho obrazy byly stejně charakteristické, mnoho z nich vytvářelo snový svět vzorovaného světla odrážejícího se od vody a oken a lidských postav ztvárněných v plochých, zjednodušených tvarech v matném akrylu.
S ostatními popartovými umělci sdílel zájem o uhlazený povrch moderního života. A stejně jako Andy Warhol se svými krabicemi Brillo a plechovkami polévky Campbell’s, i Hockney občas do svých děl začleňoval reklamní etikety, jako například britskou krabici čaje Typhoo, kterou použil ve svém díle z roku 1961 „Tea Painting in an Illusionistic Style“.
V roce 1964 řekl deníku The New York Times, že ho rozvíjející se scéna pop-artu v New Yorku baví, ale není si jistý, zda je její součástí.
„Jsem jen obyčejný umělec,“ řekl. „Obdivuji americký pop – ve skutečnosti se zdá, že vše, co v Anglii v těchto dnech vypadá svěže a vitálně, pochází z USA.“ Přesto se stále považoval za „umělce v anglické tradici.“
