"Vyšší DPH vede nejen ke snižování počtu vydávaných knih, ale především k výraznému snížení pestrosti knižní produkce," míní Josef Žák, obchodní a marketingový ředitel vydavatelství Albatros Media. Při stávající výši 15% tak zařazení knih do snížené sazby podle něj přestává plnit svůj hlavní smysl, kterým je podpora čtenářství dětí, podpora vzdělání, kulturní a myšlenkové rozmanitosti i kontaktu s aktuálními zahraničními trendy v oblasti vědy, literatury a kultury obecně.
ČTĚTE TAKÉ |
"Produkce našeho nakladatelství v posledních letech narůstá, ale myslím, že v tom jsme na trhu spíš výjimkou," říká Tomáš Reichel, ředitel nakladatelství HOST. "Obecně lze říci, že vyšší DPH podmínky na knižním trhu zhoršilo, celkový počet vydaných titulů se snížil, knihy jsou dražší, takže pro čtenáře méně dostupné a nakladatelé musejí více šetřit, což se někdy může projevit na kvalitě knih." A údaje Svazu českých knihkupců a nakladatelů mu dávají za pravdu.
Třetí nejvyšší daň v Evropě
Faktem je, že daň z přidané hodnoty u knih u nás v posledních letech narostla z 9% v roce 2008 na 14% v roce 2012 a 15% v roce 2013. Podle údajů Svazu českých knihkupců a nakladatelů je tak vysoké DPH na knihy v Evropě spíše výjimkou – většina zemí má DPH na knižní produkci od 0 do 10%, vyšší DPH u knih uplatňuje ze všech států EU pouze Dánsko (25 %) a Bulharsko (20 %). I v sousedním Slovensku je to pouhých 10%, ve Velké Británii, Norsku a Irsku dokonce 0%.
Stát sice vydávání knih a propagaci literatury podporuje granty, tato podpora se ovšem nezvyšuje úměrně nárůstu DPH, ale zůstává víceméně stejná. V roce 2008 činily granty Ministerstva kultury ČR 31 975, v roce 2013 to bylo 31 000 (podle údajů SČNK). V příštím roce by to ale mohlo být jinak, granty se mají navýšit: podle informací mluvčí Ministerstva kultury Anny Ješátkové činila grantová podpora propagace literatury a vydávání knih v roce 2013 zaokrouhleně 32, 5 mil. korun a v letošním roce (2014) se počítá s částkou cca 35 milionů korun.
Průměrná kniha dnes stojí 230 - 240 korun.
Přes ztížené finanční podmínky u nás za rok 2012 podle údajů SČNK vyšlo celkem 16 600 titulů, což je zhruba stejný počet jako v roce 2011, ovšem o téměř dva tisíce méně než v roce 2008 (tehdy vyšlo přesně 18 251 titulů). Přesná data za loňský rok nejsou podle SČKN ještě známá. Právě rok 2008 byl pro situaci na knižním trhu klíčový – tehdy se DPH vyhouplo z dosavadních 5% na 9% a zvyšování pokračovalo i v dalších letech.
Přesně určit, kolik knih se prodalo a kolik za ně vydavatelé utržili, je podle Svazu českých knihkupců a nakladatelů mimořádně obtížné. "Český statistický úřad tato data nezjišťuje a nakladatelé a distributoři je vesměs neuvádějí," píše se v poslední souborné zprávě SČKN z podzimu 2013. Podle odhadů se za knihy se v roce 2012 v maloobchodním prodeji utržilo SČNK 8, 2 miliardy korun, s předpokládanou chybou odhadu +/– 0,5 mld. Kč, což je o 1, 2 miliardy více než předchozím roce. Tento nárůst byl ale způsobem mnoha faktory, neznamená to tedy čisté navýšení zisku z prodeje knih. "Navýšení oproti roku 2011 (7 mld. Kč) bylo způsobeno zčásti zpřesněním odhadu (započtení prodejů Reader’s Digest), zvýšením DPH z 10 % na 14 % a skutečným zvýšením prodeje o cca 400 milionů Kč. Určit příčiny zvýšení prodejů, které je stále v rámci odhadované chyby, by bez dalších podkladů bylo jen spekulací," uvádí zpráva SČNK.
S růstem DPH rostou i finanční náklady vydavatelů a tedy i průměrná cena za knihu, která se v posledních pohybuje mezi 230 a 240 Kč, zatímco v roce 2007 to bylo kolem 200 Kč.
Změny se dotkly zejména odborných knih
Pro většinu vydavatelů platí, že nárůst DPH se promítl do ekonomické kalkulace nových titulů, které zvažují k vydání. "Za posledních pár let se snižují náklady (v kusech) některých titulů a jejich vydávání je finančně neúnosné. Jedná se zejména o tzv. krásnou literaturu a rozsáhlou překladovou non-fiction," říká Anna Horáčková z nakladatelství Paseka. "Knihy mají svou cenovou magickou hranici, přes kterou nejsou čtenáři ochotni jít, a tak nakladatel zvýšení DPH dotuje ze své kapsy," vysvětluje. "Někdy však i těch pár procent bylo jediný nakladatelův zisk - o ten nyní díky vyššímu DPH přišel a tak některé knihy z trhu mizí," dodává Anna Horáčková.
Podobný pohled má i Josef Žák, obchodní a marketingový ředitel Albatros Media: "Vyšší DPH v kombinaci s relativně malým trhem zákonitě vede k tomu, že více titulů "nevychází" ekonomicky, a tím pádem nevychází vůbec, od jejich přípravy a vydání musíme ustoupit. U titulů skupiny Albatros Media se to dotklo především naučných a odborných knih pro užší okruh čtenářů."
Iva Pecháčková, majitelka nakladatelství Meandr zaměřeného na ilustrovanou původní tvorbu pro děti, se musela obrátit do zahraničí: "Začala jsem vydávat více překladových titulů, na něž se daří sehnat granty z příslušných zemí od Argentiny až po Holandsko nebo Francii. Podpora původní české literatury v kapitole ilustrované tvorby pro děti a mládež je naopak v naší zemi setrvale sestupná," říká Pecháčková.
Jedním z mála optimistů zůstává Aleš Lederer, majitel nakladatelství Prostor a Eroika. "Naše produkce se za poslední roky nikterak nezměnila a rovněž zvýšení DPH, které rostlo postupnými kroky, neovlivnilo činnost nakladatelství. Pravda je, že patnácti procentní sazba DPH na knihy není povzbudivý faktor pro trh s knihami, ale spotřebitel, tedy čtenář, se, troufám si tvrdit, přizpůsobil…"
Pozitivní výhled?
Situace kolem vydávání knih by ale do budoucna mohla být růžovější. Jediným řešením je podle nakladatelů opětovné snížení DPH, které je, zdá se, na dobré cestě.
"Myslím, že se zvýšení DPH dotklo každého nakladatele. Je nutné lépe kalkulovat a je jednoznačně prokázané, že několik zajímavých knih díky vysokému DPH nevyšlo. Proto i jako člen představenstva Svazu českých knihkupců a nakladatelů bojuji s kolegy za snížení sazby DPH na knihy. Do budoucna hledíme s optimismem, jelikož současná vláda přislíbila zahrnout knihy od roku 2015 do snížené 5% sazby," říká Ing. Tomáš Černý, ředitel divize Knihy vydavatelství Mladá fronta.
Tuto naději potvrzuje také Anna Ješátková z Ministerstva kultury - od příštího roku (2015) se podle ní dá očekávat ve výši DPH na knihy výrazná změna, jak vyplývá z koaliční smlouvy ČSSD, KDU-ČSL a ANO (čl. 1.2.4, 3. odrážka a čl. 1.8.1). "Budeme usilovat o schválení změn následujících daňových zákonů, a to s účinností od 1. ledna 2015: Snížení sazby DPH na léky, knihy, dětské pleny a nenahraditelnou dětskou výživu od roku 2015," uvádí koaliční smlouva.
Četba knihy.
Jak Češi čtou?
Přes zvyšování cen a složitou situaci a knižním trhu přesto nakladatelů věří, že Češi na knihy nezanevřou.
Anna Horáčková (Paseka): "Věřím, že se najde vždycky dost čtenářů, kteří knihy nikdy neopustí."
Aleš Lederer (Prostor, Eroika): "Knihy se kupují oproti minulým rokům trochu méně, nicméně celkové obraty v této branži, co z doslechu vím, stále mírně stoupají. Je to samozřejmě způsobeno zvýšenými cenami knih. Přesto se ale v Čechách pořád hodně čte. Zaplaťpámbu!."
Erik Lukavský (FRA): "Češi podle mě nakupují pořád stejně. Jen jiné knížky než kdysi. Většinou brak."
Tomáš Reichel (HOST): "Myslím, že vztah ke čtení zůstává víceméně stabilní, i když v posledních "krizových" letech lidé nákupy mírně omezili a každý výdaj si pečlivěji rozmýšlejí."
Tomáš Černý (Mladá fronta): " Knihy jsou pro Čechy stále podstatné a kupují se několik posledních let přibližně stejně. Kniha je rovněž důležitým vánočním dárkem, vždyť prakticky 50 % ročních tržeb připadá na poslední čtvrtletí v roce. Jen se objevuje v posledních dvou letech trend, kdy se rozevírají nůžky mezi extrémně úspěšnými tituly (prodeje nad 20 tis. výtisků) a zbytkem. Výrazně ubývá segment "středně" prodejních knih (tj. 5-15 tis. výtisků)."
Josef Žák (Albatros Media): "Češi patří k nejsilnějším čtenářům v Evropě a od nás nakladatelů jim patří dík, že knihám zůstali věrní i navzdory vývoji ekonomiky a růstu cen knih vlivem DPH. Knih kupují sice o něco méně, ale mohlo by být hůř. Rozvoji čtenářství přispěl bezesporu i nástup e-knih, který k pravidelnému čtení přitáhl nové čtenáře."
Milan Gelnar (Argo): "Nevím, zda se méně čte, údajně veřejné knihovny mají značný nárůst klientely. Ale knihy na množství kusů se kupují jednoznačně méně a zvětšuje se procentuální podíl titulů, u kterých se náklady nedostanou na nulu ani po několika letech prodeje. Největší bestselery v Čechách dosahují řádově prodejů 100 až 150 tissíc a jedná se o cca 5 titulů ročně. Náš nejúspěšnější titul Inferno přeskočil po zhruba třech měsících prodeje hranici 100 tisíc výtisků, ovšem ve srovnatelně velkém Holandsku či Švédsku byly prodeje čtyřnásobně vyšší. Švédští top autoři běžně ve své prťavé zemi prodávají 300 ale i 600 tisíc výtisků. O tom si čeští autoři a nakladatelé mohou nechat jen zdát."
