Výstavu se podle výkonného viceprezidenta Smíšené česko-čínské komory vzájemné spolupráce Petra Mrhálka podařilo uspořádat po více než ročním jednání. Čínská strana originály terakotových bojovníků do ciziny půjčuje jen zřídka. V Praze na Hradě si mohou zájemci prohlédnout pěšáka a lukostřelce.
"Možná trochu zarazí a překvapí realistické zpracování figur. Byly vytvořeny podle skutečných, žijících postav, takže každá má své individuální rysy ve tváři. Zajímavé je brnění a vybavení vojáků. Odráží stav armády v té době," uvedla kurátorka Helena Heroldová.
Jeden z nejvýznamnějších argeologických objevů
Nález čínské terakotové armády patří k nejvýznamnějším světovým archeologickým objevům. Odborníci dvě tisíciletí staré hliněné vojáky našli v roce 1974. Zatím jich v hrobovém komplexu u západočínského města Si-anu odkryli na 8000. Figury si nechal vytvořit jako svou posmrtnou stráž čínský vládce Čchin Š'-chuang-ti. Jeho hrobku čínští archeologové zatím neodkryli. Kvůli technickým důvodům se s pracemi čeká.
Kamenná stéla s Buddhou a dvěma bódhisattvy z období dynastie Tchang
Podle Heroldové si cenné hliněné bojovníky mohou dovolit zapůjčit jen ta muzea, která uhradí vysoké pojištění. To tentokrát ale zaplatila čínská strana. Pojistná hodnota exponátů se pohybuje ve stovkách milionů korun. "Letos je 65. výročí navázání diplomatických vztahů s Českou republikou. Věřím, že tahle výstava je dobrý začátek a budou následovat další, ještě větší akce," řekl při představení výstavy viceprezident čínské společnosti Art Exhibition China Čou Ming.
Společnost spolu se správou Hradu, smíšenou česko-čínskou komorou a čínským úřadem pro kulturní dědictví výstavu pořádá. Exponáty si Česko nevybralo, koncepci výstavy vytvořila čínská strana. Expozice má tři oddíly. První představuje počátky čínské civilizace a vznik prvních států. K vidění jsou archeologické nálezy z hrobek aristokracie. Druhý oddíl zaznamenává rozmach od přelomu letopočtu k desátému století. Poslední část ukazuje umělecké a řemeslné výrobky z období pětisetleté vlády posledních dvou dynastií. Návštěvníci uvidí třeba buddhistické umění, hedvábné oděvy a porcelán.
Čínské exponáty jsou v prostorách Císařské konírny k vidění v krátké době už podruhé. Loni v létě se mohli návštěvníci seznámit se současným čínským uměním. O zapůjčení hliněných válečníků a dalších předmětů Česko jednalo dlouho. Už v roce 2008 se je při své návštěvě Číny snažil získat tehdejší ministr kultury Václav Jehlička.
Česko-čínské vztahy se teď oživily poté, co ministr zahraničí Lubomír Zaorálek při své dubnové návštěvě Pekingu prohlásil, že Tibet je neoddělitelnou součástí Číny a Česko nepodporuje jeho samostatnost. Sklidil za to ostrou kritiku opozice i aktivistů. Podle nich česká diplomacie ustoupila od politiky obhajoby lidských práv.
