Expozice začíná promítanou mapou, kde je zřetelně vidět, že v některých oblastech vedle češtiny a slovenštiny převažovala němčina, maďarština, polština, rusínština nebo ukrajinština.
Ukazuje, že první republika byla národnostně mnohem bohatší, než je stát dnes, což mělo vliv i na různorodost umělecké tvorby. A také že nebylo jen jedno centrum, ale existovalo jich hned několik. Po Praze, Bratislavě, Brnu a Ostravě i Košice a Liberec.
V expozici se prostupují obrazy, sochy, fotografie i film. Je rozdělená podle okruhů, které tehdy ve figurálním umění převažovaly. Z nich je zřejmé, že realismus měl řadu podob, byl určován sociálním cítěním, zkoumáním společenských vztahů a také citlivým vnímáním prvků charakteristických pro svou dobu. Všechny tyto oblasti připomínají první republiku s jejími klady i zápory.
