5. února 2013 7:40 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Hrůzy odsunu ožívají. Oběšená Barbie a střílející Ken

Bukov, 11. červen 1945 - sebevražda manželů Karla a Markéty Kutscherových ve věku kolem 80. let ve svém bytě. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Bukov, 11. červen 1945 - sebevražda manželů Karla a Markéty Kutscherových ve věku kolem 80. let ve svém bytě. | foto: Lukáš Houdek

PRAHA Unikátní kolekce inscenovaných fotografií přibližuje hrůzy, kterých se Češi po válce dopouštěli na Němcích. Autor Lukáš Houdek (28) ve čtvrtek zahájí v Národní technické knihovně v Praze výstavu pětadvaceti snímků panenek, které zobrazují vraždy německých civilistů.

Na běsnění, které si mnozí vykládali jako odplatu za nacistické zločiny v duchu zásady oko za oko, se nepodílely jen ozbrojené složky, ale také řadoví čeští občané.

Umění zabíjet
"Ti, kteří byli za válečné zločiny zodpovědní, ale většinou v prvních poválečných dnech zmizeli do Německa, zatímco nevinné německé občany často ani nenapadlo, že jim hrozí nebezpečí. Proto také zůstali. Po vypuknutí vlny masových zabíjení (počet obětí je odhadován až na 30 000) dalších několik tisíc Němců spáchalo zejména z obavy z nadcházejících událostí sebevraždu," píše se v textu k Houdkovu projektu Umění zabíjet.

Umění zabíjet je sérií 25 fotografií, které jsou rekonstrukcí vybraných masakrů německého civilního obyvatelstva v Česku v roce 1945.

Autor při rekonstrukcích vycházel z archivních dokumentů a historických analýz, dobových materiálů nebo výpovědí pamětníků, přičemž je dále rozvíjel a vizuálně upravoval. Všechny z případů se však zakládají na skutečných událostech, mohou se lišit v detailech zpracování. 

VELKÁ FOTOGALERIE. VÍCE ZDE

Postoloprty, květen – červen 1945 - v prostorách postoloprtských kasárna a...

Postoloprty, květen – červen 1945 - v prostorách postoloprtských kasárna a jejich okolí bylo zastřeleno nebo ubito několik set osob, doposud se podařilo identifikovat 763 obětí.

Proč se Houdek rozhodl pro tak zvláštní aktéry, panenky Barbie?

"Chtěl jsem vytvořit co nejvíc realistické situace. Použil jsem nejen Barbie, ale i jiné figurky. Měsíc jsem obcházel bazary a bleší trhy. Moc mi pomohla profesionální švadlena Jana Edrová, která šije oblečky na panenky. Nejdřív byla překvapená, ale pak se tak nadchla, že mi vyrobila skoro čtyřicet kostýmů. Může se to zdát absurdní, ale spoustu rekvizit mi sehnali romští nebo židovští kamarádi. Pochopili, že mi nejde o skandál, ale o to, aby se otevřela diskuse na toto téma. Náš pokrytecký postoj dobře vyjadřuje výraz těch panenek. Všechny se usmívají. Ty, které vraždí i ty, které umírají. A podobně je to v naší společnosti, řada z nás se usmívá a říká: …však to je v pohodě, ti Skopčáci si to zasloužili…," říká Houdek.

Judita Matyášová

Autor

Judita Matyášovájudita.matyasova@lidovky.czČlánky