Vzácný předmět ukrytý ve velké kovové schránce přineslo do Vladislavského sálu šest mužů v černých kuklách. Ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková odemkla spolu s restaurátory zámky na schránce a otevřela ji. Odborníci poté památku zkontrolovali, zda se převozem nepoškodila.
Výstava relikviářeVýstava relikviáře sv. Maura potrvá do 27. února příštího roku, vstupné na ni činí 150 korun, na relikviář se ale podívají i tisíce turistů, kteří si zakoupí klasický prohlídkový okruh na Hradě. |
"Relikviář sv. Maura je jednou z nejcennějších památek v Česku, přestože nemá žádnou vazbu na české dějiny," řekla novinářům Goryczková.
Předmět vznikl na objednávku benediktinského kláštera v belgickém Florennes pro ostatky svatých Maura, Timoteje a Jana Křtitele v první čtvrtině 13. století. Později se stal jeho vlastníkem vévoda Alfréd de Beaufort-Spontin, jehož rodina sídlila na Bečově.
Po druhé světové válce museli Beaufortové zámek opustit a relikviář ukryli pod podlahu hradní kaple. Tady památku objevil po usilovném pátrání 5. listopadu v roce 1985 tým kriminalisty Františka Maryšky. Poněvadž Beaufortové spolupracovali za války s nacisty, neměli šanci po roce 1989 žádat o majetek zpět.
Když relikviář kriminalisté před 25 lety nalezli, byl velmi poničen. Nepomohlo mu ani několik let v nevyhovujícím trezoru ministerstva kultury. Následná restaurace památky trvala 11 let, v listopadu 2000 ji pak mohli poprvé lidé spatřit na výstavě na Hradě.
Relikviář byl před restaurací zkorodovaný, s uhnilým dnem a odpadanými figurami apoštolů. První tři roky trvalo, než odborníci přišli na to, jaké technologie mají při obnově použít. Nebylo jednoduché ani určit, jak relikviář má vlastně přesně vypadat, nebyly známé jeho původní rozměry ani gesta a atributy sošek, řekl restaurátor Andrej Šumbera.
"Asi nejnáročnější bylo restaurování sošek, které byly vytvořeny technologií zapomenutou už ve středověku," řekl Šumbera. Restaurátorům v práci velmi pomohlo, když našli ve fotoarchivu v německém Marburgu snímky relikviáře ze 30. let. Mohli si tak ověřit rozměry předmětu i vzhled sošek.
Ukrává ostatky několika světců
Relikviář sv. Maura má velikost dětského sarkofágu a označuje se za relikviář domečkového typu. Je jediným svého druhu v ČR. Ukrývá ostatky několika svatých, uvádí se jména sv. Jana Křtitele, Maura, Timoteje a Apolináře. "Podle analýz se našly ostatky asi pěti jedinců, byly ukryty v textilních váčcích," řekl Šumbera. Vše bylo nutné obnovit, pro ostatky byly zhotoveny nové schránky.
Relikviář se skládá z dřevěného jádra a pozlaceného povrchu. Je dlouhý 140 centimetrů, široký 42 a vysoký 70 centimetrů. Bohatou dekoraci tvoří soubor dvanácti reliéfů, 14 sošek z pozlaceného stříbra, drahé kameny a polodrahokamy.
Turistický magnet v pohraničí
Unikátní relikviář svatého Maura se stal turistickým magnetem, jemuž vděčí za rozvoj nejen areál zámku Bečov nad Teplou, ale i město. "Je ukázkovým příkladem toho, jak se může původně opomíjené místo v pohraničí zařadit mezi takzvaná top místa na mapě tuzemských památek," řekl Wizovský.
Relikviář má nejen historický význam, ale i poutavý příběh, který se k němu váže. "Od doby, kdy byl relikviář na zámek přivezen, stoupla jeho návštěvnost téměř na dvojnásobek a nyní je ročně kolem 55.000 lidí," řekl Wizovský.
