6. července 2008 17:39 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Za krádeží Bathory byl někdo mocnější

Režisér Juraj Jakubisko (vlevo) převzal od prezidenta karlovarského festivalu Jiřího Bartošky cenu za celoživotní dílo a zároveň uvedl svůj nový film Bathory. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Režisér Juraj Jakubisko (vlevo) převzal od prezidenta karlovarského festivalu Jiřího Bartošky cenu za celoživotní dílo a zároveň uvedl svůj nový film Bathory. | foto: Viktor ChladLidové noviny

PRAHA Víc než čtyři roky připravoval režisér Juraj Jakubisko svůj projekt o hraběnce Báthoryové, lidově známé jako Čachtická paní. Po několika odkladech film osobně uvedl ve světové premiéře v Karlových Varech. V hlavě už se mu rodí nápad na další historický velkofilm. Jestli ho kdy ale natočí, bude záležet i na tom, jestli se rekordně drahá Bathory zaplatí.

Zřejmě nejčastěji opakovanou informací ohledně Bathory je, že stála přes tři sta milionů korun. Máte za sebou slavnostní premiéru a film jde 10. července do kin, kde prostě musí uspět, aby se zaplatil. Spíte dobře?
No, spím dobře. Po premiéře mi lidé posílali neuvěřitelné esemesky. Domníval jsem se, že je to více film pro ženy a že třeba někoho i rozpláče, ale rozplakal i některé citlivější muže. Počítal jsem s tím, že už neexistuje nějaké univerzální publikum. Že jsou lidé vyhranění, a proto i Bathory se jim snaží vyjít vstříc a má tři rozdílné části. První je romantická, druhá je magická a až ta třetí část, kdy už všechno o životě a osudu Bathory víte, se šachová partie moci, kterou má rozehranou s palatinem Turzem, se vyhrotí do konfliktu a film do thrilleru. Snažil jsem se o univerzálnost tím, že jsem natočil příběh, který nazývám historickým thrillerem. Zároveň je v něm ale mnoho podobenství, které z něj dělají více současný film než historický film. Historicky mluvíme o velkém Uhersku, což se vlastně podobalo Evropské unii. Mluvíme o střetu východu a západu, o střetu kultur, o Turcích, kteří se přehnali Evropou a které naši pradědové zastavili. Přestože se to odehrálo před čtyřmi sty lety, tak je to stále velmi aktuální i dnes a bude zřejmě i za dalších čtyři sta let. Střet muslimské a křesťanské víry ostatně prožíváme citlivě i dnes. Vedle historických styčných bodů se ten film věnuje i filosofickým otázkám, jako je třeba lidská malost.

Ta suma asi přináší velkou zodpovědnost. Na druhou stranu musí být strašně příjemné mít tolik peněz na realizaci vlastního projektu...
Samozřejmě je příjemné mít hodně peněz. Na druhou stranu sehnat takovou sumu je obrovsky náročné. Podle mě měla Deana (Deana Horváthová-Jakubisková producentka filmu, pozn. red) v tomhle filmu dvojí roli. Jednak hrála vědmu, čarodějku Darvulii, která léčí Bathory, a zároveň čarovala jako producentka. Byla v podstatě současná čarodějka schopná sehnat peníze. Ukázalo se, že má přirozený talent shánět peníze a kdyby nebyla ženou, tak by si jí novináři už dávno všímali a vyzdvihovali by ji jako nejlepšího producenta roku nebo něco podobného. Samozřejmě jsme tu částku sháněli po částech a samozřejmě jsme do toho vložili i vlastní finance.
Jak se třeba shání peníze od banky na projekt Juraje Jakubiska?
Tohle já vám nepovím. Na to byste se museli zeptat Deany. Ona by vám třeba řekla i to, kolik jsme ztratili na tom, že euro kleslo oproti koruně. Kolik milionů jsme například ztratili převody ze slovenských a českých účtů na anglické kvůli honorářům.

Stalo se vám někdy, že vám producentka řekla, že váš nápad nejde realizovat, protože je příliš drahý?
Nikdy. Deana je producentka, která ví, kam je potřeba investovat peníze, do kterých scén. Na to se můžete zeptat třeba Františka Brabce, který natočil Kytici. Ona má navíc schopnost dávat ty peníze do filmu tak, že jsou vidět. Mluvil jsem po projekci s novináři a ti mi říkali, že tohle je poprvé, co jsou v Juraj Jakubiskočeském filmu vidět velké peníze. Jsou investované do snů, feérií, velkých bojových scén. Musíte sehnat koně, lidi, vyrobit kostýmy, každou lžičku, protože se nic neuchovalo. Jiný producent by se tomu třeba snažil vyhnout tím, že by to udělal jako rozhlasovou hru, ale to nejde. Musíme začít točit filmy, které budou schopné konkurovat americkým filmům, abychom ho pak byli schopni dostat do evropské i americké distribuce. Věděli jsme, že náš film musí mít určité parametry. Že nepřipadá v úvahu, aby měl například dabing, protože ten Američané neuznávají. Takže s tím musíte počítat. Stejně tak musíte natáčet na Kodak a na nic jiného, protože pak by měli záminku, že váš film není technicky dokonalý jako jejich filmy a nechtěli by ho uvést. A jsou tam další jiné zvyklosti. Jako režisér jsem musel pracovat rychleji než američtí režiséři, ale aby to vypadalo stejně dobře. Zároveň jsem nesměl myslet na peníze, protože to bych pak nenatočil ani záběr.
Bathory převrací naruby legendu o krvavé Čachtické paní a celkem přesvědčivě vypráví jinou historii. Radil jste se s historiky?
Měl jsem dva slovenské historiky a jednoho maďarského a opírali jsme se i o jednu maďarskou soudkyni, která udělala jednak rozbory písma Bathory a jednak i rozsudku soudu, který odsoudil podezřele rychle všechny svědky v procesu s hraběnkou a zároveň ji samotnou nikdy nepředvolal. A ta dokázala velmi vědecky, že Bathory je vlastně nevinná.
Narazil jste při přípravě na film, že by třeba Slováci měli jinou verzi legendy o Bathory než Maďaři?
Ne, ta legenda platí všeobecně, nikdo ji vlastně nechce. Ale jsem velmi zvědavý, až ten film poběží v Maďarsku, jestli z ní udělají národní hrdinku.
Jak jste s útržkovitými historickými fakty nakládal?
Materiálů samozřejmě není mnoho. Zachovaly se jen fragmenty. Například dopis velvyslance z Vatikánu, který popisoval papežovi situaci v Horních Uhrách. Samozřejmě, že existuje mnoho bílých míst v životě Bathory a proto je pro mě skvělým modelem pro výklad té legendy podobně jako Bible. Dá se o ní vymyslet cokoliv. Trochu jsem samozřejmě fabuloval, ale na základě faktů, narozdíl od Joži Nižňanského. Ten psal svoji knihu v době, kdy Slováci zápasili s Maďary, a udělal z Bathory maďarskou hraběnku, která zabíjela slovenská děvčata, přičemž ona nebyla maďarská hraběnka, ale uherská. Mluvila Italsky, nechávali si šít šaty v Itálii. Žila v období, kdy Maďaři nedominovali. Teprve později si Maďaři začali vytvářet historii, která ale není tak úplně pravdivá, a začali vytvářet obraz Slováků podrobených Maďarům. Ten film je tak trochu i snahou ozřejmit, jak historie skutečně vypadala, protože spory mezi Maďary a Slováky trvají dodnes. Zároveň jsem ale chtěl na Západě ukázat postavení střední a východní Evropy. Ukázat, že jsme jim zachránili kulturu před Turky, kteří nejen že neuznávali náboženství, ale ani neuznávali kulturu a zválcovali by Francii i Itálii. Poselstvím toho filmu tak je, abychom se vzájemně poznávali. Trochu jim narušit tu jejich představu, že naše kultura a civilizace začala sametovou revolucí. Chci ukázat, že tady existovala kultura. Pro Evropu je ten film podle mě důležitý i proto, že na testovací projekci v Anglii mi někdo vytýkal, že si vymýšlím krále Rudolfa II. a Matyáše, že krále přece měla jen Francie a Anglie.
Takže předpokládám, že v Anglii neznali ani Čachtickou paní...
Neznali, a právě proto jsem ten film musel natočit trochu pomaleji, než kdybych ho točil pouze pro naše publikum. Vycházel jsem totiž z toho, že Čachtická paní je uvedene v Guinessově knize rekordů, ale pak jsem zjistil, že ji znají pouze Češi, kteří se do ní zapisují různými svými sportovními výkony. Chtěl jsem ukázat nejen naší zásluhu a tehdejší kulturu, ale i jen ten prostý fakt, kdy to bylo. Ono mnohokrát ani u nás mnozí nevědí, kdy přesně to bylo. Já razím takovou osvětu proti Hollywoodu, který natočil sedm, osm filmů o paní, jež se koupala v krvi.

Viděl jste je v rámci přípravy?
Jeden jsem viděl. Je to takový film pro služky a vojáky. Což by hrozilo, kdyby někdo zfilmoval Nižňanského knihu. Chtěl jsem probudit zvědavost mladých lidí, jejich zájem o tu historickou postavu a dobu. Samozřejmě i to, co říkám já, je legenda. Pravda je možná někde uprostřed, ale zase si říkám, proč nepochybovat o věcech. Za socialismu jsme byli svědky velkých pravd na věčné časy a pak se ukázalo, že to tak není. Tak proč nepochybovat? Chtěl jsem se na hraběnku, která měla pověst upírky, podívat trochu jinak a vzal si na pomoc tu dobu – Carravagia, Monteverdiho.

Už máte vymyšleno, jak budete film prodávat ve Spojených státech? Už máte nějaký chytlavý slogan?
Samozřejmě o tom přemýšlíme a není to vůbec jednoduché. Deana jedná s producenty a distributory, kteří vědí, jak by bylo možné tenhle film prodat tamnímu publiku, jež je naprosto jiné než to naše. Nějaké strategie existují, zatím ale nevím přesně, jakou taktiku zvolíme. To je všechno v jednání. Za sebe můžu říct, že se mi ten film i z tohoto pohledu točil trochu obtížněji, protože jsem do něj musel už zanést potenciální západní publikum. Zase si ale myslím, že ten film lépe pochopí lidé venku než naši diváci. Naši diváci totiž přicházejí do kina s předsudky, podezřívají mě, že jim chci vnutit nějakou verzi historie. Pak ale uvidí, že vlastně Bathory neukazuji jako úplně nevinnou. Žila v takové době a měla takové postavení, kdy zabít někoho pro ni znamenalo, jako kdybyste vy zabila slepici. Určitě někoho zabila, ale nemohlo by to být těch šest set lidí. Pracovní síla byla tehdy drahá a nedostatková a byla by úplný blázen, kdyby si zabíjela své poddané. V tom filmu je velmi pochybností, stejně jako je hodně pochybností v legendě a Nižňanského knize.

Máte distributora pro Spojené státy?
Máme i nemáme. Jednáme s několika. Zároveň už je film prodaný do Ruska a jednáme s Jižní Amerikou. Do toho já moc nevidím a jsem rád, že ani nemusím. Tohle nechávám všecho na Deaně, která teď musí všechny obíhat.

Premiéra filmu byla několikrát odložena kvůli skoro tajemným technickým problémům. Co přesně se dělo?
V Anglii nebyli schopní udělat zvuk tak, jak jsme chtěli. Nakonec jsme ho museli dělat v USA, což paradoxně vyšlo o polovinu levněji. Promítl se do toho samozřejmě i kurz dolaru, ale ty podmínky a profesionalita lidí je úžasná. My jsme třeba měli k dispozici tři zvukaře, kteří mají doma Oscara, a pracovali jsme ve špičkovém velkém studiu, které dřív patřilo Warner Bros. Pokud si někdo myslí, že to byl nějaký zbytečný luxus, tak se mýlí. Bylo to vlastně úsporné opatření.

Teď chystáte Svätopluka ve Slovenském národním divadle. Prý chcete i u dalšího filmového projektu zůstat u historické látky?
Premiéra Bathory byla na svátek Cyrila a Metoděje, tak bych to mohl vzít jako jisté znamení.
Takže další projekt bude o Cyrilovi a Metodějovi?
Mě ohromně zajímají začátky slovanství, začátky náboženství. Jak lidé, kteří věřili na pohanské bohy, kteří je nesvazovali žádnými morálními kodexy, dobrovolně strčili hlavu do chomoutu náboženství, jež jim leccos zakazovalo a přikazovalo. S tím jsou spojení Svatopluk, Cyril, Metoděj, Velká Morava...

Takže producentka už shání peníze na další film?
Deana má teď hlavně plné ruce práce s Bathory, protože ten film se musí zaplatit. Do jisté míry na něm závisí naše existence.

Film provázely soudní spory, ukradená kopie... Všechny problémy už jsou urovnané?
Soud byly jen takové obezličky. Nám se prostě snažili ten film ukrást nejprve mechanicky a pak prostřednictvím soudu, abychom přišli o autorská práva. Nejvíce mě ale šokovalo, že to byli lidé od filmu, kterým se může stát něco podobného. Za druhé mě překvapil ten trest, který byl jen podmíněný a velmi nízký. Jako by se vlastně nic nestalo. Myslím si, že za tím byl ještě někdo jiný, kdo ty dva navedl, aby film ukradli. A ten pak zařídil, aby dostali nízké tresty a neseděli, protože by pak mohli říct, kdo to je.

A vy víte, kdo to je?
To nemůžu. Prostě za tím byli jiní lidé, ale nemůžu nikoho jmenovat, protože na to nemám důkazy.

Takže to byli lidé z branže?
Ano, lidé z branže. To máte jako v Bathory, kde i mezi katolíky, kteří bojovali proti Turkům, byly rozpory. Sice jako filmaři jdeme stejnou cestou, ale zároveň panuje obrovský konkurenční boj.

Advantage Consulting, s.r.o.
SPECIALISTA KVALITY V AUTOMOTIVE

Advantage Consulting, s.r.o.
Pardubický kraj, Kraj Vysočina, Jihomoravský kraj, Moravskoslezský kraj
nabízený plat: 30 000 - 40 000 Kč

Najdete na Lidovky.cz