Společně s Trumanem Capotem či Tomem Wolfem bývá přiřazován k proudu tzv. nového žurnalismu. Na svém kontě má dlouhou řadu titulů, z nichž ten poslední -román The Castle in the Forest, pojednávající o Hitlerově dětství -právě vydává v českém překladu nakladatelství Jota.
| Z díla Normana Mailera |
|
Nazí a mrtví (1948) |
Stejně bouřlivý a plodný jako Mailerův spisovatelský život byl i ten osobní. Autor, pocházející z židovské rodiny, byl šestkrát ženatý, zplodil osm dětí a byl také obviněn z bití manželky.
Vedle toho se profesionálně věnoval boxu a dvakrát neúspěšně kandidoval na starostu New Yorku. Se svými přáteli založil v 50. letech časopis The Village Voice. V roce 1980 pomohl na svobodu vrahovi Jacku Abbottovi, který se ovšem nedlouho po propuštění dopustil další vraždy.
Marilyn Monroe i Král Lear
Mezi další úspěšné tituly Normana Mailera patří Barbarské pobřeží (1951), Americký sen (1965) či Co děláme ve Vietnamu? (1967), kde se kriticky vyjadřoval k zásahu americké armády, a Armády noci (1968) o protestním protiválečném pochodu. Velký úspěch zaznamenala Katova píseň (1979), zachycující příběh dvojnásobného vraha.
Kniha Oswaldův příběh (1996) se pak věnuje údajnému vrahovi J. F. Kennedyho, v Ohni na měsíci zas spisovatel kriticky nahlédl lidi sledující v roce 1969 na Kennedyho mysu start Apolla na Měsíc.
Norman Mailer je také autorem textů o Marilyn Monroe, Henrym Millerovi či Pablu Picassovi. Zatím posledním do češtiny převedeným dílem je dvojdílný román Duch děvky, vracející se do doby studené války.
Nejvíce nenáviděný národ
Vedle literatury se Norman Mailer věnoval rovněž filmu. Na přelomu 60. a 70. let režíroval a hrál ve filmech podle vlastních scénářů: Beyond the Law, Wild 90 a Maidstone. Do filmové verze přepsal i Shakespearovo drama Král Lear a v epizodní roli se objevil také v Ragtimu Miloše Formana.
Norman Mailer se po celý život nepřestával vyjadřovat ke společenským a politickým problémům. V eseji Prisoner of Sex (1971) se kupř. vyslovil k otázce feminismu. Zastánkyně feministického hnutí knize věnovaly mnoho kritických výroků, a autor si dokonce vysloužil nálepku „šovinistické prase“.
Velmi kritický byl také vůči politice Spojených států amerických. Po teroristických útocích na New York a Washington uvedl: „Můžeme se stát nejvíce nenáviděným národem na Zemi.“
