Zlatého lva vyhrála pocta ženám. Benátkám kralovalo poetické drama Roma

Vizuálně podmanivý, černobíle natočený snímek, vysoce hodnocený kritiky i diváky, byl od začátku jasným favoritem soutěže. Roma vypráví o mladé služce Cleo žijící v rodině se čtyřmi dětmi, o něž se stará jako o vlastní, sama však zůstává v pozadí. Až řetězec krizových situací donutí nenápadnou a tichou Cleo postupně vystoupit ze svého stínu a zapojit se aktivně do života nejen „své“ rodiny, ale i svého vlastního. Autobiograficky laděným filmem, který nese prvky melodramatu i připomínku syrové poetiky neorealismu, chtěl Alfonso Cuarón vzdát poctu všem ženám, které ho vychovaly. Podle mnohých kritiků jde o Cuarónův dosud nejlepší film.

Více žen? Možná příští rok...

Vítězný film je sice věnován ženskému světu, festival samotný je však opakovaně kritizován pro absenci žen v hlavní soutěži. Z jednadvaceti snímků byl letos pouze jeden natočen ženou – film The Nightingale (Slavík) režisérky Jennifer Kentové získal nakonec Zvláštní cenu poroty a cenu Marcella Mastroianniho pro začínající herce udělenou Baykalimu Ganambarrovi. Jakkoli umělecký ředitel festivalu Alberto Barbera před začátkem přehlídky prohlašoval, že genderové kvóty neuznává a není jeho vinou, že se do soutěže přihlásilo málo žen, v průběhu festivalu podepsal spolu s ředitelem celého Bienále Paolem Barratou prohlášení zavazující festival k větší genderové rovnosti. Podobné prohlášení už letos podepsali ředitelé dalších významných festivalů, jako jsou Cannes, Locarna nebo Sarajevo. Navíc Barbera přislíbil, že příští rok se bude v Benátkách konat diskusní panel, který by měl zmapovat aktuální situaci žen ve filmovém průmyslu.

Dalším kontroverzím tématem festivalu, který už několik let přináší soutěžní výběr na vysoké úrovni a stává se předstupněm k Oscarům, byla výrazná přítomnost Netflixu. Filmům z produkce americké online videotéky, která v zásadě neumožňuje promítání filmů v kinech, nebylo letos po nátlaku místních filmových distributorů umožněno účastnit se festivalu v Cannes. Alberto Barbera však Netflix přivítal s otevřenou náručí a nepochybně to tak bude i příští rok, přestože během festivalu mu svou protestní nótu zaslala Mezinárodní konfederace artových kin (CICAE). Pozvánka pro Netflix je pro Barberu přirozenou součástí jeho dramaturgie, vstřícné k americkým filmovým produkcím. Netflix se podílel na šesti filmech uvedených na festivalu včetně tří titulů v hlavní soutěži. Kromě vítězné Romy jde také o film bratří Coenů – povídkový western Balada o Busteru Scruggsovi oceněný za nejlepší scénář, a snímek Paula Greengrasse 22 .červenec přinášející už druhou filmovou rekonstrukci teroristického útoku na norskou Utöyu v roce 2011.

Druhou největší cenu – Stříbrného lva neboli Velkou cenu poroty – získala Favoritka řeckého režiséra Yorgose Lanthimose, natočená v koprodukci Velké Británie, Irska a USA. Držitel dvou oscarových nominací a dalších cen za filmy jako Humr a Zabití posvátného jelena natočil excentrickou historickou fresku o politicko-erotických intrikách na dvoře britské královny Anny z počátku 18. století. Za roli královny získala Olivia Colmanová Volpiho pohár pro nejlepší herečku. V rolích rivalek usilujících o královninu přízeň se předvedly Rachel Weiszová a Emma Stoneová.

Od westernu a hororu až k Lady Gaga

Celkově letos na festivalu drtivě převažovaly filmy s historickou tematikou – z jednadvaceti soutěžních titulů se jich v současnosti odehrávala pouhá třetina. Zároveň šlo o filmy různých žánrů, včetně westernů, komedií i hororu (Suspiria italského režiséra Luky Guadagnina). Stříbrného lva za nejlepší režii získal od poroty v čele s loňským vítězem – mexickým režisérem Guillermem del Torem – francouzský režisér Jacques Audiard za film The Sisters Brothers (Bratři Sistersové), western s Joaquinem Phoenixem a Johnem C. Reillym v hlavních rolích. Cenu pro nejlepšího herce si odnesl Willem Dafoe za roli Vincenta van Gogha ve filmu Juliana Schnabela At Eternity’s Gate (Před branami věčnosti).

Již 75. ročník nejstaršího filmového festivalu na světě potvrdil trend, který lze v Benátkách sledovat už několik let – výraznou a jasně směrovanou dramaturgii, která je otevřená americkým studiím a navzdory své dlouholeté tradici se také pomalu odklání od sepětí s klasickou kinodistribucí. Letos se uměleckému řediteli Albertu Barberovi navíc povedl nanejvýš kvalitní a pestrý výběr soutěžních i mimosoutěžních filmů, mezi nimiž se kromě jmenovaných a oceněných objevily i další zajímavé snímky jako například znovuobjevený poslední film Orsona Wellese The Other Side of the Wind, produkovaný a uváděný Netflixem spolu s dokumentem o jeho natáčení. Barbera se postaral i o uspokojení davů dychtících po celebritách, které kromě známých herců a hereček zajistila přítomnost zpěvačky Lady Gaga, která na festivalu představila mimo soutěž svůj celovečerní herecký debut Zrodila se hvězda.