Elizabeth Jane Westonová Elizabeth Jane Westonová, zvaná též Westonia či Alžběta Johana Vestonia se narodila v Anglii, celý svůj život ale prožila v Čechách, kam se odstěhovala s matkou a nevlastním otcem, alchymistou Edwardem Kelleym. Je nejvýznamnější autorkou starší české literatury, někdy bývá označována za první literární autorku působící na českém území.
Zemřela 23. listopadu 1612 a je pochována v křížové chodbě kostela sv. Tomáše. Právě tam se v sobotu 24. listopadu uskuteční vzpomínka na první českou básnířku. Její součástí bude ekumenická bohoslužba, beseda o životě a díle Vestonie a předání ceny v soutěži o nejzdařilejší nový český překlad její básně In hortos eiusdem, kterou uspořádala společnost Praha město literatury.
Od 14 let psala Vestonia latinské básně, naučila se francouzsky, italsky, německy a česky. Její vzdělání, které jí zajistil nevlastní otec působící na dvoře Rudolfa II., bylo na tehdejší dobu u žen nevídané.
Proměny osudu
Když Kelley upadl u císaře v nemilost a později v roce 1597 zemřel, nepřízeň postihla i jeho rodinu, která přišla o majetek. Alžběta Johanna Vestonia usilovala o získání někdejšího společenského postavení a jmění. Využila svého literárního talentu a opakovaně se obracela na císaře Rudolfa II. i na představitele české šlechty. Neměla úspěch, ale zanechala po sobě několik desítek pozoruhodných příležitostných básnických skladeb.
V roce 1602 jí vyšla první sbírka latinských básní Poemata, za šest let druhá s názvem Parthenica. Obsahuje mimo jiné i verše věnované právníkovi jménem Johannes Leo. V roce 1603 se za něj Elizabeth provdala a postupně mu porodila tři dcery a čtyři syny. Vestonia zemřela zřejmě následkem častých porodů v pouhých 31 letech. Její texty vyšly česky v roce 2003 pod názvem Proměny osudu.
