Počátkem roku 1931 se v Paříži setkali umělci, kteří chtěli celému světu prezentovat abstraktní umění. Rozhodli se, že budou systematicky dokumentovat tvorbu malířů, sochařů či fotografů, a založili mezinárodní skupinu Abstraction-Création, která vydávala ročenky a organizovala výstavy. Nyní máme možnost vidět výběr z prací, které publikovali v letech 1932 až 1936. Kurátor Jiří Jůza v ostravském Domě umění navrhl jednoduchou, ale působivou instalaci na robustních panelech. Na třiceti ukázkách můžeme sledovat, v jaké fázi se právě ocitli umělci propagující abstraktní vnímání světa. Každého autora reprezentuje jedna litografie nebo sítotisk. Někteří abstrakci teprve prozkoumávají a hledají k ní cestu (Taró Okamoto), pro jiné je to již jasně vymezený směr (Piet Mondrian, László MoholyNagy). Od českých umělců jsou vystaveny Kupkova Abstrakce z roku 1931 a serigrafie Františka Foltýna z roku 1934.
  |
Hledání významů
Cindy Shermanová se prezentuje jako fotografka na dalekém severu |
Odlišný postoj k abstrakci měl japonský malíř Taró Okamoto, který je zde zastoupen obrazem Prostor. Černá plocha, na ní je rozevlátá látka a vedle bílá hůl. Tohle není touha po geometrii a přesném tvaru, ale prozkoumávání jiných významů, dvojsmyslů. K čemu odkazuje tenhle rozdělený prostor? Kdo ho vymezuje? Okamoto byl mezi zavedenými umělci nováčkem, do skupiny vstoupil jako osmnáctiletý v roce 1933, postupně ho však začala zajímat spolupráce se surrealisty. Jeho obrazy se zalíbily Andrému Bretonovi, který ho přizval na první Mezinárodní výstavu surrealismu v Paříži v roce 1938. Během jedenácti let se v tehdejší stále ještě metropoli světového umění Okamoto spřátelil s Maxem Ernstem, Manem Rayem a Georgesem Bataillem. V roce 1940 se odstěhoval zpět do Japonska a roku1970 se podílel na světové výstavě Expo v Ósace.
Dalším z autorů, který se vymyká přesným abstraktním formám, je běloruský malíř a sochař Antoine Pevsner. Na výstavě je zastoupen sítotiskem Zrození vesmíru. Vidíme důmyslně propojené částice, jedna míří ke druhé, těkají ze strany na stranu. Tohle je míjení a prolínání v nekonečném souboji. Pevsner se řadu let věnoval malířské i sochařské tvorbě, téma hmoty a prostoru je nejen v jeho obrazech, ale také v abstraktních plastikách, které navozují pocit, že hmota prorůstá do prostoru.
Práce Pevsnera, Okamota a dalších autorů z této výstavy jsou otištěny v reprintu ročenky, kterou vydal ostravský Dům umění bez jakéhokoliv podrobnějšího komentáře. Kurátor její podobu okomentoval slovy: „Koncepce výstavy a této publikace vycházejí z přání co nejméně zasahovat do alba. Není možné a ani nechceme opětovně ho multiplikovat, přejeme si jen prožít to krásné z abstrakce třicátých let.“
Pohled do výstavy.
Warhol v plynojemu
Pokud vás zajímá moderní umění, pak rozhodně nevynechejte další expozici, která je v Ostravě k vidění. Místní podnikatel a mecenáš Jan Světlík zapůjčil kolekci Abstraction–Création na aktuální výstavuvDomě umění a vloni inicioval vznik Muzea Milana Dobeše v Dolních Vítkovicích.
Bývalý plynojem přestavěl na multifunkční halu, kde je stálá expozice průkopníka dynamického konstruktivismu Milana Dobeše. Mezi dvěma stovkami exponátů jsou k vidění práce Jiřího Koláře, Zdeňka Sýkory, Victora Vasarelyho či Andyho Warhola.
