Doteď byl nejmladším evropským ministrem zahraničí. Sebastian Kurz však zřejmě postoupí ještě na vyšší příčku a stane se rakouským kancléřem. Středovopravicoví křesťanští demokraté totiž získali 31,4 procent a stali se vítězem předčasných rakouských voleb, částečně i díky tomu, že před volbami přebral Kurz rétoriku zpřísnění kontroly hranic a protiimigračních opatření.
Expertka: Rakouská volební kampaň byla špinavá. Nejspíš zvítězí protiimigrantské strany |
Na druhém místě skončila pravicově populistická Svobodná strana Rakouska vedená Heinzem-Christianem Strachem. Zaznamenala zlepšení oproti posledním volbám, kdy dostala 27,4 procent hlasů. Svobodní se profilovali především protiimigrační a protievropskou rétorikou.
Ve většina obvodů vyhráli křesťanští demokraté. Výsledky se ale mohou kvůli téměř milionu korespondečních hlasů v průběhu pondělí ještě mírně měnit.
Austria: Centre-right ÖVP (EPP) wins most of constituencies. #nrw17 #wahl17 pic.twitter.com/CZHjSNm1FZ
— Europe Elects (@EuropeElects) 15. října 2017
Třetí skončili středolevicoví sociální demokraté vedení Christianem Kernem, současným rakouským kancléřem. Přestože strana získala 26,7 procent, což je nejhorší výsledek od konce druhé světové války, Kern prý z pozice lídra strany odstoupit nehodlá. Sociální demokraté by v případě, že skončí v opozici, zřejmě kritizovali pravicovou vládu z klasicky levicových pozic. V takovém případě by následovala větší polarizace rakouské politiky.
Do parlamentu pronikla i liberální strana NEOS a kandidátka bývalého lídra Zelených Petera Pilze. Velkým překvapením je naopak slabý výsledek samotných Zelených, kteří se do parlamentu v tomto období nepodívají. Je tomu tak hlavně díky Pilzovi, který jim dokázal sebrat přes polovinu hlasů. Pro Zelené jsou poslední nadějí korespondenční hlasy, kterých je letos téměř milion a které by je mohli do parlamentu dostat.
Kdo s kým?
Vzhledem k vážným roztržkám mezi SPÖ a ÖVP se nepředpokládá pokračování tradiční velké koalice těchto dvou stran. Zvláště když velice solidních 27 procent obdrželi Svobodní Heinze-Christiana Stracheho, kteří si tímto výsledkem hlasitě řekli o účast ve vládě. Přesto je velká koalice stále existující možností.
Za nejpravděpodobnější možnost je považována černomodrá koalice, ve které by zasedli lidovci spolu se Svobodnými. Obě strany se v kampani shodovaly na přísnější kontrole hranic a urychlení odsouvání nelegálních migrantů, případná spolupráce by mohla Kurze donutit k ještě výraznějším pravicovým postojům a odtáhnout tak lidovce z jejich tradičního středového teritoria. Celkové vyznění takové koalice by mohlo vtisknout rakouské vládní politice výrazně pravicové rysy. Svobodní by se do vlády vrátili do deseti letech.
Wir nehmen die #Verantwortung mit großer Demut an. #nrw17 #kurz2017 #teamkurz 2/2 pic.twitter.com/0u7K5lR9k1
— Sebastian Kurz (@sebastiankurz) 15. října 2017
Jiná varianta by se rýsovala, pokud by se sociálním demokratům podařilo domluvit spolupráci se Stracheho Svobodnými. Předseda sociálních demokratů se sice později v kampani k zpřísnění režimu na hranicích přihlásil, přesto by se strany pravděpodobně těžce dohadovaly na společném programu. Pokud by se jim to povedlo, obešly by vítězné lidovce Sebastiana Kurze.
Poslední z pravděpodobných možností je „supervelká“ koalice všech tří velkých stran. Taková vláda by měla přes osmdesát procent podpory, přesto se tato varianta zdá nejméně pravděpodobná.
Kurz v povolební debatě nevyloučil ani možnost menšinové vlády křesťanských demokratů. „Samozřejmě bych rád vytvořil stabilní vládu. Pokud to ale nepůjde, jsou i jiné možnosti,“ řekl Kurz v rakouské televizi ORF. Podobně jako ostatní lídři deklaroval, že hodlá jednat s každým, počká si prý ale na oficiální výsledky.
Při skládání koalice se bude hrát i o budoucí podobu Evropy. Stracheho Svobodní jsou výrazně euroskeptičtí, Kurz se s Evropskou unii dostal do sporu už při řešení migrační krize. Oba lídři v kampaních naznačovali, že by rádi navázali užší spolupráci se státy V4, se kterými mají podle jejich mínění spoustu společných zájmů.
Příznivci FPÖ slaví volební úspěch.
‚Špinavá kampaň,‘ shodují se odborníci
Letošní kampaň byla na rakouské poměry nezvykle tvrdá. Nejvíce se vyostřené konflikty projevovaly ve vládní koalici lidovců a sociálních demokratů, které nakonec vyústily v konec vládní spolupráce a předčasné volby. Obě strany se navzájem očerňovaly, což je praxe kterou zkritizoval i rakouský prezident Van der Bellen.
„Špinavá“ kampaň se nejvíce vymstila vládnoucím sociálním demokratům kancléře Kerna. U těch se provalilo, že provozují anonymně dva účty na sociálních sítích, které záměrně očerňovaly čerstvého vítěze voleb Kurze. Od června tak preference sociálních demokratů vytrvale klesaly.
Na vlně vládních rozporů se naopak svezla populistická FPÖ Heinze-Christiana Stracheho, která sociální demokraty nakonec přeskočila a vyhoupla se nakonec na druhou příčku. Našla naopak spoustu společných témat s lidovci, kteří nespokojení z vládní koalice odešli.
