Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů a senátora ČSSD Milana Štěcha je totiž Lisabonská smlouva po vytvoření výjimky z listiny jiný dokument, než jaký schválil parlament.
„Obě komory parlamentu ústavní většinou schválily znění Lisabonské smlouvy a pan prezident a vláda se zavázali k něčemu, co tomuto usnesení odporuje. Zakládá to jasný právní zmatek, který budeme muset řešit. Pokud se ukáže, že je možné se obrátit na Ústavní soud, tak toho využijeme,“ řekl Štěch.
Klaus při vyjednávání výjimky argumentoval obavou z případného využití listiny sudetskými Němci vyhnanými z Česka po druhé světové válce ve sporech o majetek. Podle odborářů ale ve skutečnosti kvůli „Klausově výjimce“ nedojde k posílení sociálních práv českých občanů. Z jejich pohledu se tak stáváme v rámci Evropské unie občany druhé kategorie. To, že se výjimka z listiny dotkne ochrany lidských práv v Česku, potvrzují také slova předsedů největších politických stran. Předseda ČSSD Jiří Paroubek prý proti tomu chce ještě bojovat. Výjimka měla být podle něj omezena jen na majetková práva. „V případě, že ČSSD zvítězí příští rok ve volbách, bude její vláda uplatňovat takový požadavek při schvalování přístupové smlouvy s Chorvatskem,“ uvedl Paroubek.
Mirek Topolánek a jeho ODS ze stejného důvodu dojednanou výjimku vítá. „Schválení výjimky pro Českou republiku z listiny základních práv EU je pro nás pozitivní a znamená spíše zjednodušení podmínek. Nebudeme tak vázáni k naplňování rozsáhlých sociálních práv třetí generace. Jde například o zvýšení ochrany zaměstnanců v případě propouštění, vyšší nároky na sociální zabezpečení či podmínky kolektivního vyjednávání,“ uvedl Topolánek.
Podle premiéra Jana Fischera to ale tak není. „Žádné z těch práv není ohroženo,“ tvrdí.
